Válka světová 15.část
Válka světová 15. Část
Celý duben počasí prachmizerné, sníh a déšť a opět sníh a déšť. Se setím se počalo až po dvacátém a ještě jen na chvilky. První pěkný den byl poslední duben. Každý seje a sází v nejistotě. Bramborů na semena třetina než jindy, cukrovary nechtí řepy odebrat, když jim nezaručí vláda na kampaň lidi, vagony a uhlí. To však vláda nezaručuje, jen slibuje, že co možného vykoná. Na takový slib cukrovary nechtí nic dáti. Při rekvizicích vyjmuty směsky a ponechány na krmení.Na konec dubna však přišlo nařízení tyto odvésti, protože je již každý pro dobytek zešrotoval, zapovězeno šrotovati, a sebrán hotový šrot ať byl čím chtěl namíchán.
Jako jinde, tak i zde došlo na zvony. 15.4.1917 přišli vojáci a sejmuli z věže dva zvony. Veliký a prostřední. Dojemná byla chvíle, kdy na rozloučenou všechny zvony se rozezvučely, dojemnější pak, když na vůz byly naloženy a jako na rozloučenou malým zvonem a umíráčkem bylo zvoněno. Zástup lidu doprovázel povoz až na silnici, žádné oko nezůstalo bez slzí a všeobecně usuzováno, že opět kus víry se lidu béře a odváží. Pomyšlení, že zvon byl symbolem a hlasatelem míru a pokoje, nyní, že rozlit, sloužiti má za smrtonosnou zbraň a že třeba z něho vytvořena bude střela, která zdejšího občana usmrtiti může, rozrušilo kde koho a zrodilo v něm myšlenky různé.
Bída o chleboviny vstoupá, dávka moučná snížena na 20g na osobu a den ale ani to v průmyslových krajích se nedostává. Slíbeno tam lacinější maso, následkem čehož se rekvíruje z více dobytka. Zde dříve 8-9 kusů měsíčně, na květen již 18 kusů.
V politickém životě jest významné,že svolána říšská rada k zasedání ku dni 30.5., když už více jak tři roky odpočívala.
V Německu počínají stávky z hladu a v Rusku vládne prozatímní vláda, aniž by k nějakému utváření se ústavy došlo.
Na bojištích nic nového, na Ruském, Balkánském a Italském vše na starém místě. Na Francouzském a Anglickém ústuo Němců při ukrutných ztrátách na životech a materiálu obou stran. U Arasu zuří bitva již 14 dnů, při níž jen na straně Anglické pracuje 4.000 děl různého kalibru a bez ustání. Jak takové místo, kde tato bitva zuří může vypadati, těžko si představiti. Amerika dosud nezakročila, financuje všechny válčící Evropské státy a ztrhuje jeden Americký stát po druhém do boje proti Němcům a dokázala, že i republika Liberie v Africe přerušila s Německem spojení. Tím strašně Německo poškozeno, neb tam mělo svoji centrálu telegrafie bez drátu a nyní o ní přišlo. Vůbec nemá Německo mimo Rakouska, Turecka a Bulharska jediného přítele na celém světě.
Po tuhých bojích na Francouzské a anglické frontě do konce května poměry klidnější, postup Angličanů slabší. Prošla zpráva, že Němci opět ničí budovy a sady a že nedobrovolně ustupují. V Rusku samá nejistota, na tamní frontě jen malé potyčky. Na Balkáně úplný klid, za to na Soči nepřetržitá čtrnáctidenní bitva, aniž by Italové viditelných úspěchů dobyli.
O Americe jdou zprávy, že její vojsko, zejména však její inženýři jsou ve Francii a Rusku. Zdá se však, že Amerika vojensky nezakročí, pokud nebude doma vojensky připravena.
Ku konci měsíce prováděné rekvisice vyvolaly bouři ( na Slánsku a Lounsku), protože sebráno nač se přišlo,nehledě co se má v hospodářství jísti, neb dobytkem krmiti. Byly případy,že sebrali i šroty do nichž namíchány jetelové strusky a jiné. V Praze zastavena práce ve všech velikých továrnách, na Kladně na dolech. Lidé nechtí peníze, ale jíst – to se jim vždy na týden ve formě kousku masa dostane, aby pak opět bídu trpěli. V Plzni vylítla část Škodovy továrny, kde mělo vzíti za své 1.000-1.300 lidu. Zprávy byly ihned úředně potlačeny, tak že do veřejného tisku dostaly se jen malé poznámky.
Významné v politickém životě Rakouska bylo svolání říšské rady, která se také 30.května sešla. Čeští, Polští a Slovinští poslanci podali v první schůzi každý své memorandum. Od toho kroku byli už před samým podáním varováni, zejména předsedou ministerstva hrabětem Clam-Martinicem, oni ale neuposlechli a memorandum podali. Český svaz podal prohlášení následovné:
Zástupcové Českého národa ze všech tří zemí koruny Svatováclavské vstupujíce na říškou radu v době světodějinných událostí válečných, kdy zevšeobecnělo hnutí k odstranění nadvlády národa na d náronem, prohlašují:
Poselství Českého národa vychází z hlubokého přesvědčení, že nynější dualistický útvar vytvořil k patrné újmě celkových zájmů národy vládnoucí a potlačované a že ku odstranění každého nadpráví národnostního a zabezpečení všestranného vývoje každého národa v zájmu celé říše a dynastie, je nezbytno přetvoření mocnářství Habsbursko- Lotrinského ve spolkový stát svobodných a rovnoprávných národních států. Opírajíce se proto v této dějinné chvíli o přirozené právo národní na sebeurčení a svobodný vývoj a posilnění nad to u nás nezadatelnými právy historickými a státními akty plně uznanými, budeme se v čele svého lidu domáhati sloučení všech větví Českoslovanského národa v demokratický Český stát, přičemž nelze opomenouti i větve Slovenské, žijící v souvislém celku s historickou vlastí Českou!!!
Toto prohlášení vyvolalo v nepřátelském nám tisku veliký rozruch vrcholící v tom, že opět označováni jsme jako škůdci Rakouska a že v tak vážné době dává se nepřátelům našim zbraň do rukou, aby o vnitřní síle Rakouska mohli pochybovati.
Dá Bůh, že brzo a navždy se vyjasní, kdo s Rakouskem lépe smýšlel, jestli my, nebo naši pořád za hranice tíhnoucí spoluobčané.
Povětrnost byla v květnu dobrá, dosti velká tepla s malými jen srážkami místními. Až ku konci povstaly opět ale jen místní bouře s průtrží mračen a krupobitím. Někde však ani při tom nenamoklo a sucho potrvalo, které dnes, 12.6. hrozí katastrofou. Toto sucho potrvalo při občasných parnech až do konce června. Na některé plodiny, kdyby hned dosti namoklo bude již pozdě. Hrozí již určitě nedostatek, protože sucho zastihlo široké kraje celé Evropy.
Na bijištích do konce června poměrný klid. Situace v Rusku dle našich zpráv rozháraná, dle zpráv našich nepřátel počne Rusko opět vojensky se ozývati. Dosud jen malé srážky v Haliči. V Řecku král Kostantin odstoupil, vlády uchopil se diktátor Venizelo a tím přibylo nám o jednoho nepřítele více. Taktéž není již tak tiché Švýcarsko, na jehož agenty bylo v Rusku políčeno a tito usvědčeni o zrádném vyjednávání mírovém.
Práce to Německa, čímž si opět Německo neposloužilo. Tak jako ohromné neštěstí v Bolevci, kde se 15.6. opět nový výbuch opakoval, takové povstalo v obci Steinfeldu u Vídně, kde tři obce výbuchem poškozeny a sta životů zmařeno. Jaký to výbuch musel býti, lze si domysliti, když zdejší horníci šli z práce o půl třetí hodině ráno až sem slyšeli silné tři výbuchy.
V Rakouském parlamentě vystupují slovanští poslanci solidárně, pracují svědomitě a ohlas té práce zdůrazňuje se i ve sněmovně panské. Důležitým bylo,že když nechtěli poslanci dbáti pokynů vlády Clam-Martinicovi, tato celá odstoupila učinivši místo vládě úřednické, prý zatím přechodné. Všeobecně překvapilo chování hraběte Clam – Martinice vůči Čechům a jediný úsudek šel od úst k ústům, že kdyby byl správně postřehl daný okamžik a jsa miláčkem koruny, byl podporován národy, byl by se stal slavným mužem. To on však nenahlížel a došek jako nepřítel České věci, zcela opačně od svého zemřelého strýce. Jedním z nejdůležitějších usnesení obou sněmoven bylo zrušení vojenských soudů ve věcech civilních a politických a zavedení porot. Pak-li bude míti zákon ten platnosti zpětné, přijdou znova poslanci Dr. Kramář a soudruzi před soud porotní. Mezi tím, co bybylo staré ministerstvo rádo do žaláře uvrhlo ještě více oposičních poslanců, mezi tím co v panské sněmovně hrabě Thun-Salm a kníže Auersperg útočili neomaleným způsobem na delegaci Slovanskou, zejména Českou, kteréžto útoky sám kovaný Němec dvorní rada Lamasch oduševnělou a nestraností vůči národu Českému dýšící řečí slavně odmítl, český delgát pak profesor university v Praze dvorní rada Pohl pány modré krve na pranýř přibyl řka: „ Mě nebyl dán hned v kolébce do vínku erb, který nehledě na moje budoucí schopnosti oprávnil by mne ku vstupu do panské sněmovny, naopak já zrozen z nejnižších vrstev národa, svým přičiněním ,svým vzděláním a svojí poctivou prací domohl jsem se toho, že zde zasedám, začež jsem díkem zavázán těm, kteří mě sem povolali a na mandát takovým způsobem nabytý jsem hrdý a pohlížím naň zcela jinak než páni z druhé strany“.
Došla z Vídně telefonická zpráva, že panovník udělil širokou amnestii. Hned třetího července přinesly časopisy zprávy zjištěné, že druhého července dostavil se do justičního výboru říšské rady předseda ministerstva dr.Seidler a přečetl vlastnoruční list císařův amnestie se týkající. Mezi jiným praví panovník:
Jest mojí neochvějnou vůlí konati povinnosti a práva svěřená mi božskou prozřetelností takovým způsobem, abych utvořil základy pro zdárný a požehnaný rozvoj všech svých národů. Politika nenávisti a odplaty, jež živena nejasnými poměry, rozpoutala světovou válku, bude po jejím skončení za všech okolností a všude muset býti nahrazena politikou smířlivosti. Tento duch musí také převládati ve vnitru státu. Jde o to, uspokojiti s odvahou a pochopením a ve vzájemném vycházení si vstříc, národní přání. V tomto znamení smířlivosti chci s mocnou pomocí boží vykonávati svoje vladařské povinnosti a chci, vstupuje jako první na cestu mírné shovívavosti, rozestřít závoj zapomenutí nad všemi oněmi politováníhodnými politickými zbloudilostmi, jež udály se před válkou a za války a jež vedly k trestně právním stíhání.
V náskledku dalších ustanovení propuštěno na tisíce odsouzených ihned na svobodu, mezi nimi poslanci: Dr Kramář, Dr. Rašín, Klofáč, Roc, Pučival, Nebeský (Češi), Markov, Kurylovič, (Rusíni) Grafenauer (Slovinec).
Opět jeden významný čin mladého demokratického panovníka, z něhož vysvítá jeho rozhled a jeho na nikom nezávisící samostatnost.
Za celý červenec na bojištích jen potyčky a přípravy. Na Ruském začala ofenziva Ruská, která troch pokročila, když však v neuspořádaném Rusku začaly boje mezi tamními politickými stranami, jichž se tam vylíhlo kdoví co, povstaly u zrady ve vojsku, deserce a nekázeň a když na tavéto nespořádané vojsko uhodilo vojsko centrálních mocností, lehce je zahnalo, ba rozprášilo, tak že to, co Rusové před rokem za velkých ztrát dobyli, nyní v týdnu ztratili a daleko do svého území couvli.
V životě politickém po odročení říšské rady samé přípravy a jednání o vstup veškerých stran do ministerstva. Jednání takové maří jednou ta, podruhé ona strana. Svaz Český nechce na jiném podkladě vyjednávat, než na podkladě prohlášení, které při vstupu na říšskou radu podal.
