Jdi na obsah Jdi na menu
 


Válka světová - 4. část

15. 3. 2016

         Válka světová - 4. část

Na poli válečném nic nového co by nám noviny přinášely, za to dost zpráv postranních z nichž vidno, že bylo Rusko podceňováno i se svými spojenci. Ač soukromě se již tvrdilo 24.2. že pevnost Přemysl jest brzy dobyta, nedošlo úřední zpráva, až 23.3. že se pevnost, když všechno v ní zničeno, následkem hladu vzdala. Tak padla největší pevnost Rakouská i se vším materiálem a 70.000 mužstvem do rukou Rusů, ti pak vojsko u Přemysla zaměstnané vrhají na Karpaty, kde dnes zuří nejstrašnější bitvy. Mimo postupy Rusů v Haliči jest nejdůležitější událostí bombardování úžiny Dardanelské loděmi Anglie, Francie a Ruska a  úmysl  dobíti  Cařihradu. Bude prý to stát veliké oběti, ale spojenci se jich nebojí a dokážou prý svoji moc. Do 1.5. žádných podstatných změn na bojišti. Zuřily sice kruté boje, zejména v Karpatech nepřinesly však žádné straně tak velkého výsledku, za jaký by stály ony ukrutné ztráty na životech a materiálu. Jestli nic zvláštního na bojišti, rozrušily veřejnost zprávy o podvodných dodavatelích pro armádu. Na místě kožených podrážek byly dodávány střevíce s podrážkami papírovými, které se v pěti dnech roztrhaly a vojáci zůstali bosi, čímž se stalo, že namrznutí nohou nebylo žádnou zvláštností a sice zaviněnou touto obuví. Třetina prý onemocnění nezavinilo počasí nebo střely, ale špatný oděv. Dodavatelé konzerv dávali do plechovek na místo masa popel a písek a lze si domysliti, jaké bylo překvapení, když voják tři dny nejedl a najednou otevřel podobnou konzervu a byl odkázán nejísti dál. Byli sice oni dodavatelé zatčeni, ale žádný trest není dost veliký, který by za tyto podvody měli dostat – a kdo ví, jak se s nimi zbohatlými to vesměs židy naloží? Jak velký výdělek měli je vidět z následovného: Objednali u malých výrobců střevíce za 5,60K a ty samé eráru odváděli za 24 K.

Od 25 dubna zabavena veškerá po ruce jsoucí mouka a zbylé po semenách obilí, zaplaceno ze strany obce o 2 K dráže než cena maximální a poděleno občanstvo které žádných zásob nevykázalo takzvanými chlebovými knížkami, dle nichž nesměl nikdo více koupiti  než mu bylo v knížce předepsáno. V té pak mu bylo předepsáno 24 dkg mouky na osobu a den. Při přepočítání na chleba počítáno 1 Kg mouky jako 140 dkg chleba. Takové bochníčky byly také pečeny. Byl rozruch veliký neboť na rodinu, která nemajíc ani brambor ( i o ty veliká nouze a prodávají se za 20 hal. 1 Kg) jen na mouku poukázanou jest vázána, připadající množství není daleko schopné jí aspoň příležitostně živiti. Očekává se hlad a tím pak výbuch nespokojenosti.  Provedené právě odvody 27-42 letých ztenčily opět počet mužského obyvatelstva (zde ze16 vzali 3) a zvýšili počet vojínů na 80 v obci zdejší. Též provedeny odvody koní a opět jich 5 z obce vzali. Čím se bude sklízet suď Bůh. O koně není zavazení a voli do tahu, které jen sem obchodníci přivedou musí se platit 2,20K  za ?.

Počíná se zde jeviti nedostatek hov. dobytka na maso. Vojenští lifranti zkupují jen trochu zmasiť krávy za 2K živé váhy. Lepší druhy platí se dnes 2,20 a dojista každý den vstoupnou. Sotva dvaačtyřicetiletí dostali obsílky k rukování ku 15 květnu, byli k nové prohlídce voláni  dříve propuštěni, někteří uznáni opět za způsobilé, jiní poukázáni k novým odvodům. Tyto ustanoveny na 25.5.-15.6. a jsou k nim voláni znova 21-36 letí. Hned tak něco nevyvolalo překvapení, jako odvody tyto. Schválen pak též zákon v Uhrách, zde pak císařským nařízením rozkázáno že domobranecká povinnost bude na místě dnešním od 19-42 let, trvati příště od 18-50 roků a dle toho že budou v oněch ročnících rození staří vojíni rukovati po žních a ti kteří v těch ročnících vojáky nebyli, dostaviti se musí k odvodům. Přišlo nařízení sepsat veškeré zaseté obilí a protože nesmí se do Rakouska dovážeti kovy, byly provedeny dobrovolné sbírky mědi,cínu,mosazi a olova a když se takovým způsobem málo snad sebralo, provádí se soupis všech podobných kovů od čísla k číslu ( klik u dveří, oken a podobných). Na bojišti žádné jisté zprávy. Do 10.6. udály se tyto pamětihodné události:

Z bojiště došly zprávy o úspěších Rakouského a Německého vojska v Karpatech a Bukovině. Rusové ustoupili z polovice Haliče, ba 3 června vyklidili opět Přemysl a couvli až blízko ku Lvovu do bažinatých krajin u Grodna. Aby pak dovršena byla míra spletků a nepravděpodobností vypověděla Itálie svým více jak třicetiletým svým spojencům Rakousku a Prusku válku. Toť pak příčinou, že většina Rakouského vojska jest určováno na jih, kde počínají boje na souši i moři. Z hranic Francouzských podle zpráv, které mohou být v novinách oznámeny (zprávy dost málo ze změn u fronty týkající se hned zabavují a noviny vypadají po vynechání těchto závadných zpráv samé bílé okénko) pomalu Angličané a Francouzi zabýrají krok za krokem půdy, ač proti nim užívají Němci bomb naplněných otravnými plyny, které vojáky strany protivné omamují a k boji neschopnými činí. Drahota v dobytku stoupá, prodávají se již krávy na zabití za 2,60, voli až 3K, vepřové ani není a platí se živá váha 3,20K .

Proveden 25.5. opět nové revisní soupisy zásob, při nichž veliké schodky shledány. Dávka moučná snížena opět měsíčně na 7 kg místo dřívějších 7,20 Kg na osobu. Při odvodu 21-36 letých šlo ze zdejší obce 34 osob z nichž odvedli 23. Hned na to vypsán odvod 18ti letých na 16.6.-.30.6.

Ke všem těmto svízelům přivezeni sem Italští vystěhovalci z jihu Tyrol a od Istrie, příroda pak sama jako by se mstila. Při odvodu 18ti letých vzali zde z 5ti povinných 4.  Vypsány na 17-30.září odvody 42-50ti letých. 22.6. došla zpráva,že byl Lvov Rusy opuštěn a našimi obsazen. Na ostatních frontách jen ojedinělé srážky bez velkých významů. Ku konci července došly zásoby domácí pšenice i žitné mouky a byla sem za ní dodána mouka a krupice kukuřičná. Obecenstva nejsou na ní zvyklé zvedlo proti ní odpor a než by si bralo raději je živo jen od chleba, který však také někdy, když v něm namícháno více než 15% kukuřičné mouky jest kližnatý a vskutku nechutný a nestravitelný. Když však jest dobrá žitná a namíchá se 15% kukuřičné, kteráže náhodou jest zdravá, jest chleba dobrý a stravitelný. Jak mezi lidem jest bída svědčí,že každý den vidíme skupiny žen s nůšema,  které putují do Kvílického mlýna, kde má mlynář trochu přebytků a odsud pak po celodenním čekání nesou si 1-1,5 kg černé pšeničné mouky, za kterou by za jiných poměrů ani do Kvílic nešla, nyní však jí tam za 82 hal. Zaplatí. Jsou to ponejvíce ženy z Volšan, Brandýska, Kladna,Třebichovic  i  Zvoleněvse. Dle toho viděti jak chutná maďarská mouka a jak nám bude i chutnati všecko, co z Maďárie nám příště nadělí. K nové sklizni 1915 vydána opět  různá nařízení. Tak nesmí žádný zemědělec volně se svým zrnem nakládati, musí po své potřebě a potřebě svých deputátníků, semenech a při ječmenu čtvrtiny jeho ke krmení určeného a zadinách které se jen na 5% čistiti smějí, veškeré namlácené obilí „Válečnému obilnému ústavu“ prodati, který prostřednictvím Komisionáře(hospod.družstev a ponejvíce židovských obchodníků) bude platiti:za jeden q pšenice 34K, žita 28K, ječmene 28K,ovsa 26K. Upravena spotřeba chlebovin do 1.9. na čtyři kategorie dle nichž nejvyšší jest 42g – 32g – 30 g – a 24g na osobu dle toho, jestli dotyčná osoba vykonává práci těžkou neb lehčí. Jak viděti, dávka menší než byla ze staré sklizně. Otázka může-li být touto dávkou člověk živ, nebo má býti nucen k pomalému umírání. Jest to tak málo a ještě přírodou samotnou tak zkaženo, že snad se nedá ani dobře uživiti.Trvají totéž po celé žně takové deště, že mimo žit nepřivezlo se nic suchého do stodoly a co venku krásné jarky a slušné ječmeny na stojatě roste. Jsme trestáni nejen válkou ale i samotnou přírodou.

5.8. došla zpráva že Rusové vydali Varšavu a Ivangorod, které našim a Německým vojskem obsazeny. Armáda Rakouská překročila již také směrem k Lublinu hranice Ruské a obsadila jej.  30.7. – 17.8. došla zpráva že Rusové vyklidili Rovno které obsadili Němci.

19.8.  vypověděla Itálie Turecku válku. Němci a Rakušané postupují pomalu do Ruska, obsazují města a pevnosti, které Rusové neporušené zanechávají a na zpět se táhnou. Svádí se ústup Rusů na nedostatek střeliva, z jiné strany uznává se to za jejich taktitku. Významným bylo, že car přesadil vrchního velitele Nikolaje Nikolajeviče do Kavkazu a sám ujal se velení proti Rakousku a Německu. Na hranicích Francouzských nic důležitého, na Italských také ne, nově že počalo opět s boji proti Srbsku, kde zesíleno naše vojsko vojskem Německým. Počato s bombardováním Bělehradu (20.9.).Akce tato prý má pozadí. Turecko totiž jest bez zbraně a náboje.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář