Rok 1946
Rok 1946
Po roce 1945, který byl tak bohatý na vzrušující události, dotýkající se přímo místní obce přichází rok 1946.
Počasí od ledna až do půli února bylo studené, menší mrazy a dosti sněhu. Od března do konce dubna a ještě v květnu bylo počasí sychravé a deštivé. Léto začalo teprve v červenci a teplé dny netrvaly dlouho, neboť již začátkem října notně se ochladilo. Od měsíce listopadu uhodily silné mrazy, které potrvaly až přes nový rok.
V roce 1946 byla nadále vedoucí složkou v obci strana komunistická. Na výzvu Klementa Gottwalda, byla zahájena politická kampaň, na získání většiny pracujících do komunistické strany a to se také v naší obci podařilo, neboť byla získána naprostá většina. Tehdejší výbor organisace vedl předseda strany Šmaus František.
Při místní veřejné knihovně byla zřízena Gottwaldova knihovna, na kterou věnovala místní rada osvětová v Tuřanech obnos 1.000 Kč. Místní organisace KSČ prováděla již v obci opatření a uplatňovala zásady a směrnice strany.
Byla odhlasována na popud komunistů v národním výboru resoluce, zaslaná ministerstvu spravedlnosti dne 2 srpna 1946 – ministru Drtinovi – tohoto znění:
Místní národní výbor v Bysni, okr. Slaný, usnesl se ve své schůzi konané dne 2 srpna 1946, za přítomnosti zástupců strany komunistické, národně socialistické a sociálně demokratické, zaslati Vám protest proti rozsudku Národního soudu v Praze 31. 7. 1946, nad bývalou vládou, tak zvanou „protektorátní“ a žádá o zrušení rozsudku a obnovení procesu, aby byli zrádci a nacističtí pomahači spravedlivě odsouzeni. Ve jménu všech umučených a padlých hrdinů protestujeme co nejostřeji proti nespravedlivému rozsudku.
Tento proces odhlasovali za předsednictví předs. Čeňka Sirotka členové MNV Šmaus František, Ešler Antonín, Meixner Frant., Šmíd Václav, Bečvář Ant., Bečvář Frant. a Frič Ant., za KSČ. Za stranu národně socialistickou Šípal Josef a Šulc Josef, za stranu sociálně demokratickou Jirkovský Josef. Ostatní strany politické téměř žádnou činnost nevyvíjely.
Místní národní výbor pro dobré pochopení místního očanstva po všech stránkách své působnosti pracuje velmi uspokojivě.
Po stránce osvětové hned v měsíci únoru, byla ustavena nová místní rada osvětová, kterou vedl její předseda Josef Šmaus. Jejími členy byli: za správu školy řídící učitel Václav Svěchota, za obecní veřejnou knihovnu Sirotek Čeněk, za dělnický divadelní spolek Fričová Alžběta, za vlastenecko-dobročinnou obec baráčníků Novák Josef, za odbor hokeje „Sokola“ Šmaus Jiří, za „Sokol“ Tuřany Leška Josef, za místní svaz mládeže Šmídová Miluška, za hasičský sbor Drvota František, za členy MNV Bečvář Antonín ml., za místní čtenáře Tymich František.
Tato rada vyvíjela dobrou činnost. Dne 5 května 1946 pořádala v hostinci „u Železníků“ Dětský den a výtěžek 4.000 Kč věnovala na zařízení místního rozhlasu. Jak byl získán pro Tuřanskou obec rozhlas jest potřeba podrobněji se zmíniti.
Rada MNV rokovala o tom, jakým způsobem by bylo možno zbaviti se obecního tradičního „bubnu“, abychom mohli začíti i na vesnici žíti pokrokověji a lépe. Nebylo dostatek peněz aby MNV mohl v dohledné době zavésti rozhlas z vlastních nákladů. A tu přišel předseda Čeněk Sirotek na dobrou myšlenku a sice tu, že by bylo záhodno požádati o peněžní výpomoc veškeré občany i občanky narozené v místní obci a bydlící mimo tuto, byť i třeba hodně vzdáleně od své rodné vesničky a zaútočiti slušnou formou na jejich dobré srdce a lásku ku své vesničce kde se narodili.
A tato akce měla také výborný úspěch.
Na založené konto „místní rozhlas“ v hospodářské záložně ve Slaném, brzo na to docházely obnosy a tak bylo sebráno na darech a růz. výtěžcích celkem 95.921 Kč. Dopis zaslaný místním rodákům zněl takto:
Vážený příznivče!
Místní národní výbor provádí elektrizaci obce. Při této příležitosti hodláme zříditi místní rozhlas, na který je rozpočet na 90.000 Kč. Tento obnos chceme uhraditi z darů našich příznivců. Proto obracíme se na Vás se žádostí o poskytnutí finanční pomoci. Prosíme Vás za prominutí, že obtěžujeme, ale věříme, že na svoji rodnou vesničku nezapomenete a pomůžete nám tuto zdokonaliti tak, aby se mohla postaviti jako obec pokroková mezi první obce.
Listina dárců, bude zapsána do pamětní knihy místní obce. Děkujeme Vám předem za sebemenší dar, s pozdravem za MNV v Tuřanech Sirotek Čeněk, předseda
A tak dle slibu, plním dnes to, že uveřejňuji dárce, kteří zasílali do hospodářské záložny ve Slaném na konto místního rozhlasu peněžité obnosy. Jsou to následující:
Sbor dobrovolných hasičů Tuřany věnoval 5.000 Kč
Bayer František Tuřany – 150 Kč
Svoboda Josef -150 Kč
Sirotek Čeněk -150 Kč
Svoboda Bohuslav Liberec- 1.000 Kč
Knobloch Václav Praha – 100 Kč
Bayer Josef Slaný – 500 Kč
Tyšer Václav Slaný – 200 Kč
Müller Josef Radotín – 250 Kč
Posledník František Kněževes – 100 Kč
Bečvář Ladislav Slaný – 200 Kč
Špirit Jan Olomouc -100 Kč
Pokorný Antonín Praha -3.000 Kč
Kočka Vojtěch Slaný -100 Kč
Vančata Miloslav Praha – 500 Kč
Šindelář Jiří Louny – 500 Kč
Kerner Antonín Praha – 1.000 Kč
Suchý Václav Tuřany -150 Kč
Bečvář Antonín ml. Tuřany – 150 Kč
Šourek Miloslav Bílina – 1.000 Kč
Bauerová Marie Louny – 200 Kč
Knobloch Josef Byseň – 200 Kč
Místní svaz čs. mládeže - 20.000 Kč
Krym Václav Tuřany – 150 Kč
Toms Antonín Praha – 5.000 Kč
Šmaus František Tuřany – 300 Kč
Bílek Jaroslav Praha – 100 Kč
Chlumecký Jan Nové Strašecí – 500 Kč
Beznoska Václav Tuřany 400 Kč
„Svobodova Armáda“ Slaný – 250 Kč
Čevenka Jiří – 200 Kč
„Vzájemnost“ Slaný - 2.000 Kč
Místní rada družstevnic – 500 Kč
Výtěžek z květnových oslav z roku 1946 – 4.000 Kč
Z říšských marek převedeno - 1.995 Kč
A konečně dar od místní rady osvětové v Tuřanech, výtěžky z koncertů – 45.830 Kč
Toto vše budiž zachováno na paměť všem příštím pokolením !
Dne 25 června 1946 se také slavnostně jelo do Prahy pro rozhlas. Jel pro něj Ešler Antonín a Sirotek Čeněk, k firmě „Philips“ nyní „Tesla“, kdež bylo složeno jako záloha 26.000Kčs.
Rozhlasovou ústřednu zdarma přivezl nákladním autem Toms Antonín z Prahy. Instalaci vedení rozhlasu po Tuřanech a do Bysně provedla firma Frant. Nedvěd, Slaný za cenu 14.350 Kč.
Zůstával zde problém, jak a kde umístit reproduktory tak, aby bylo slyšet všude. Na dobrou myšlenku připadl místní občan Bauer Alois, postaviti totiž uprostřed obce stožár a na něm zavěsiti reproduktory na všecky čtyři strany tak, aby bylo všude dobře rozuměti. A dobrá myšlenka uvedena také v skutek.
Bylo vybráno místo před stavením Josefa Vosyky č. p. 10 a také v brzké době dík obětavosti soudruhů z ČKD z Tuřan, hlavně pak Rudolfu Bauerovi, který za pomoci ostatních svářel stožár ze samých kousků a tak za vedení Bauera Aloise, stožár vysoký přes 20 metrů za vydatné pomoci místních občanů postaven a zabetonován. Na stožár umístěny 3 reproduktory, jeden byl sán na dřevěný sloup, který věnoval na popud Václava Šmída důl „Jiřina“ v Libovici, u státní silnice za místním národním výborem a druhý umístěn v Bysni na břehu proti dvoru pí. Kšandové.
Celkové vydání na stožár bylo nepatrné, pouze za proud spotřebovaný při svařování, neboť vydání za práci nebylo žádné, tu dělali soudruzi zdarma a všem těmto obětavcům patřiž zde vřelé díky!
Dne 7 července 1946 bylo v Tuřanech zahájeno první vysílání místního rozhlasu, pro které byla zavedena zvláštní linka na přívod elektrického proudu, jelikož elektrisace obce ještě nebyla dosud hotova. Bylo to právě o Tuřanskou pouť a soudruzi Viktora Frant. A Bečvář Antonín ml. Vybrali od místních občanů za hraní na přání přes 6.000 Kč na darech.
Již od roku 1945 byly konány přípravy na zavedení elektriky do Tuřan. Byseňské „elektrárenské družstvo“ bylo rozšířeno o osadu Tuřany. Předsedou družstva byl Knobloch Josef, rolník z Bysně a pokladníkem Václav Baroch z Tuřan.
Podíly stanoveny á 100 Kč. Práce zadána byla firmě Dlouhý a Růžička z Teplic. Tato firma neustále práci zdržovala a vybírala zálohy, až teprve na zásah Tuřanských občanů a M. N. V. bylo naplno započato s prací. Je nutno vzdáti zvláštní díky za obětavost soudruhů Františka Kytky, Bauera Aloise, Beznosky Václava, Šmauze Františka, Bečváře Antonína, Tymicha Františka, Meisnera Františka a dlouhé řadě jiných soudruhů a občanů, které všechny není ani možno dnes vyjmenovat a proto také, jestliže jsem někoho opomněl vyjmenovati, nechť mi to laskavě promine, neboť nebylo to úmyslné. Kronika nebyla po dlouhou dobu psána a nebylo možné vše přesně zachovat v paměti.
Po pravdě jest třeba říci, že většina místních občanů, ba i žen, kteří kopali jámy na sloupy, má zásluhu na tom, že dne 16. 11. 1946 začalo se v Tuřanech poprvé svítiti elektrikou.
Byla to práce veliká a nutno si vzpomenouti, že již v létech 1923 -24 jednali obecní tatíci o možnosti zavedení elektriky do Tuřan a teprve po 30 ti létech se toto dílo pokroku uskutečnilo!
Je zde třeba také se zmíniti o krádeži, která byla spáchána dne 4 ledna 1946 ve vodárně v Bysni. Pachatel tam odcizil z čerpací stanice, která byla uzamčena, 187 litrů benzinu v ceně 2468 Kč. Škoda byla kryta pojištěním.
Dne 26 května 1946 byly provedeny volby do ústavodárného národního shromáždění republiky Československé.
V naší obci kandidovaly čtyři politické strany: Komunistická, Národně socialistická, Sociálně demokratická a strana Lidová.
Do volební komise byli zvoleni: za KSČ Bečvář Ant. Mladší a Šmaus Josef, za Národní socialisty Kulhánek Josef a Spousta Václav, za Soc. demokraty Jirkovský Josef a Vejražka Václav a za stranu Lidovou Bayer František a Knobloch Alois.
Ve volbách získala strana KSČ 260 platných hlasů, Nár. soc. 82 hlasů, Soc. dem. 21 hlasů, Lidová 18 hlasů.
Dne 27 května 1946 bylo provedeno rozvržení mandátů pro ONV ve Slaném, na podkladě voleb do nár. shromáždění a strana KSČ obdržela 6 mandátů a také byl zvolen za KSČ předseda ONV s. Braun Josef. Strana nár. sociální 3 mandáty, vedoucí byl učitel Václav Vojtěch, strana Soc. dem. 1 mandát, vedoucí Špalek Antonín a lidovci 1 mandát, vedoucí Josef Hošek, učitel ze Slaného.
Volební výbor dne 25 června 1946 provedl dle výsledků do nár. shromáždění rozvržení mandátů do MNV v Bysni, podle zákona §6 č 120 Sb. Voličů bylo 363 a obdržely: KSČ 260 hlasů, Nár. soc. 82 hlasů, soc. dem 21 hlasů a lidovci 16 hlasů.
Přiděleno bylo: KSČ 11 mandátů, Nár. soc. 3 mandáty, Soc. dem. 1 mandát, celkem 15 mandátů. Zvoleni: za předsedu Sirotek Čeněk, členy: Bečvář František, Bečváč Antonín ml., Frič Antonín, Meixner František, Šmíd Václav, Šmaus František, Beznoska Miloslav, Olejník Ondřej, Ešler Antonín a Šmídová Marie, za Nár. soc. Šulc Josef, Šípal Josef a Spousta Václav, za Soc. dem. Jirkovský Josef.
O Tuřanskou pouť dne 7 července a o malou pouť 14 července byly pořádány koncerty a slavnosti. O velkou pouť bylo vybráno hrubého 44.411 Kč a o malou pouť 26.105 Kč. Vydání činilo celkem 64.015 Kč, zbytek 6.491 Kč byl věnován na fond pro postavení pomníku rudé armádě. Sbírka, kterou k tomuto účelu provedl Miloslav Šmíd, vynesla 4.120 Kč.
Po odsunu německých příslušníků, kteří zůstali v obci na práci u zemědělců: Kšandové, statkářky v Bysni, Knoblocha Jos. Rolníka v Bysni, u Hamouze Václava, Knoblocha Čeňka Tuřany a Bayera Frant. Projevil se veliký nedostatek pracovních sil v zemědělství. Zemědělci museli sami manuelně pracovati, ačkoliv tomu nebyli zvyklí, neboť za ně pracovali námezdní pracovní síly. To již začali v místě tak jako v jiných obcích politické třenice. Po vesnicích jezdili Torna a Benda Štěpán a štvali proti jednotě pracujících, ale do Tuřan se neodvážili. MNV začínal míti těžkou posici, přes to zajišťoval zemědělcům práce.
Vyhlásil dvouletý hospodářský plán, ve kterém naplánoval na rok 1947 rozšíření vodovodní sítě tak, aby v každém domku byla zavedena voda. Dále provésti stavbu silnice mezi Bysní a Tuřany. Zrekapitulujeme-li celý rok 1946, bylo učiněno mnoho. Přes všechny překážky vybudována mezi jinými také družstevní prádelna v obecním domě a dána k disposici místní radě žen. Na tuto prádelnu a na další akce byla poskytnuta ministerstvem zemědělství značná finanční podpora. Na stavbě prádelny, která byla dělána brigádně má největší zásluhu za zednickou práci Zelenka Karel.
Úroda valná nebyla a dodávky nebyly splněny. Největší „nedodávku“ měla statkářka Kšandová z Bysně, která zůstala státu dlužna přes 2 vagony obilí.
Celková povinná dodávka obilí chlebového činila pro celou obec 2.300 q a obilí krmné 450 q.
Nový školní rok započal 1 září 1946 a byly otevřeny pro malý počet dětí pouze 2 třídy.
Řídícím učitelem byl Polach Matěj a druhým učitelem Špineta František.
Zemřelí v roce 1946:
15. 1.1946 Vilhemina Stehlíková roz. Sovová, nar. 4. 10. 1873, zemřela sešlostí věkem.
14. 3.1946 Ladislav Urbánek, řezník a uzenář, bývalý dlouholetý starosta obce, nar. 17. 12. 1864
10. 4. 1946 Bedřich Fronc, horník ve výsl. nar. 6. 3. 1895
6. 4.1946 Šnajdrová Marie, matka místního faráře nar. 25. 11. 1864, pohřbena v Liboci u Prahy
27. 7.1946 Bayer Karel, výměnkář nar. 16. 10. 1865
3. 8. 1946 Šmídová Alžběta, která zemřela v Tuřanech č. p. 77 tragickou smrtí, když při rozdělávání ohně použila nádobu s petrolejem, nastal výbuch a jmenovaná utrpěla těžké popáleniny, kterým podlehla. Narozena byla 1. 11. 1897 v Libovici.
1. 11. 1946 Mühlfeit Josef cestář, nar. 3. 10. 1882
15. 11.1946 Kačerovská Anna roz. Železníková z Bysně, nar. 23. 10.1872
15. 11.1946 Petržílová Pavlína, Tuřany nar. 23. 12. 1863
Čest budiž jejich památce!
Tímto zakončuji kroniku za rok 1946
Sirotek Čeněk
