Rok 1938
Rok 1938
V březnu 1938 bylo velice teplé a krásné počasí. V dubnu uhodily mrazy až -11’C. Květy a pupeny ovocného stromoví pomrzly. V listopadu za to neklesla teplota pod bod mrazu. Ještě začátkem prosince kvetly v zahradách jiřiny a růže. O vánocích bylo plno sněhu. Ve druhé polovině léta byly veliké a trvalé deště, které vyvrcholily koncem srpna. Kdo sklidil v první polovici srpna, byl na tom dobře, těch šťastných však bylo tuze málo. Silnými lijáky s větry obilí lehlo a mnoho posečeného i svázaného obilí vzrostlo, zčernalo i shnilo. Svázané obilí nemohlo býti odvezeno k výmlatu. Sklizeň řepy byla velice dobrá, ale řepa měla menší cukernatost. Místo ujednané ceny 13 Kč byla proplácena pouze záloha 10 Kč. Bramborů bylo dosti, ale následkem dešťů silně hnily.
Zaměstnanost ve všech oborech byla uspokojivá a nezaměstnaní téměř zmizeli.
Dne 12 června 1938 konaly se obecní volby v politické obci Byseň. Platných hlasů bylo 360. Obdrželi:
Komunisté 142 hlasů a 6 mandátů, republikáni 78 hlasů a 3 mandáty, národ. social. 68 hlasů a 3 mandáty, soc. demokr. 43 hlasů a 2 mandáty, živnostníci 29 hlasů 1 mandát.
Celkem 360 hlasů a 15 mandátů.
Při volbě starosty a obecní rady zvoleni:
Starostou Jan Chlumecký(nár. soc), náměstkem: Matěj Polach(republ.), radními: Josef Šmaus(kom.), Čeněk Sirotek(kom.), a Jos. Jirkovský(soc. dem.).
V červnu 1938 byla přeložena četnická stanice ze Studeněvsi do Tuřan do domku p. Jos. Kšandy čp. 11 na Ryngoltě.
Rok 1938 přinesl těžkou ránu našemu národu a státu. Chystali jsme se slaviti 20 leté trvání naší republiky a zatím dočkali jsme se smutného údělu. Naši „věrní“ spojenci, tři veliké státy – Francie, Anglie a Rusko – opustili nás v rozhodné chvíli, zapomněli, že naši junáci mřeli a prolévali krev na třech světových bojištích nejen za svou samostatnost, ale i za záchranu jejich svobody. V Mnichově bylo rozhodnuto o nás – bez nás – a rozdáno našimi spojenci, co nám patřilo přes 1.000 let, Německu, Polsku a Maďarsku. Je potřebí uvésti změny v Evropě, které se udály v tomto roce.
Již 12 března 1938 byl státní převrat v Rakousku a Německo je obsadilo. Kancléř Dr. Kurt von Schuschnigg byl přinucen odstoupiti a 13 března 1938 odstoupil i president Miklas a Rakousko prohlášeno součástí Německé říše jako Ostmark.
Rovněž v Československu jsou nevyjasněny trvalé snahy sudetských Němců vedených Konrádem Henleinem a podporovaným z Německé říše a mezi československou vládou vedenou Dr. Mil. Hodžou. 16 září 1938 byla Sudetoněmecká strana rozpuštěna. 23 září 1938 ve 22.15 hod. byla vyhlášena všeobecná mobilizace čsl. brané moci. Svolána porada do Mnichova – Německo (Hitler), Itáli (Mussolini), Francie (Daladier), Anglie (Chamberlain) – a tam rozhodnuto o nás – bez nás. 30 září 1938 musila československá vláda přijmout mnichovskou dohodu a odstoupiti kraje obývané Němci Německé říši a 1 října 1938 slezské kraje Polsku. 5 října 1938 vzdal se pres. Dr. E. Beneš prezidentského úřadu a 22 října 1938 odletěl do Londýna. Generál Jan Syrový předsedou vlády, vykonává pravomoc hlavy státu.
Slovensko dostalo v říjnu úplnou samosprávu, ale jižní kraje Slovenska a Košice s okolím musilo odstoupiti Maďarsku. Říšský správce Horthy vjel slavně s vojskem do Košic.
30 listopadu 1938 byl zvolen třetím presidentem republiky Česko-Slovenské 272 hlasy z 312 hlasů Dr. Emil Hácha, první president nejvyššího správního soudu. Vláda generála Syrového odstoupila a jmenována vláda Rudolfa Berana.
Největší rozruch prožili občané vyhlášením všeobecné mobilizace 23 září 1938 o 22.15 hod. noční. Mnozí lidé nezamhouřili oka do rána. Celou noc stáli na ulicích a hovořili o věcech, které přijdou, nebo přijíti mají. Hned ráno příštího dne bylo rušno ve vsi. Rukovali záložníci, prováděn ve Slaném odvod koní, vozů a automobilů, oblékáno vojsko a posíláno vyzbrojeno na hranice a do obranného pásma. Na sta aut s vojáky, s děly, množství tanků projíždělo po státní silnici na západ ke hranicím. Rovněž státní silnice k Lounům se vojenskými transporty netrhla. Lidé stáli podél silnice a srdečně pozdravovali a vítali projíždějící nadšené obránce státu. Množství občanů z Tuřan a z Bysně bylo povoláno upravovati železné překážky (kotrmelce) proti nepřátelským tankům před obrannou linií podél krytů. U Studeněvse postavena protiletadlová děla. Občané si kopali na zahradách a na polích poblíž obce kryty v nichž by nalezli útočiště za nepřátelského náletu. Tato doba napjetí trvala 9 dní a vyvrcholila nešťastným rozhodnutím v Mnichově. Po přijetí podmínek – musili jsme, byli jsme obklíčeni samými nepřáteli- musila naše vojska postupně vykliditi a ustoupiti ze Sudetského území a armáda říšskoněmecká je obsadila. V Mnichově byly schváleny nové hranice zmenšené republiky Česko-Slovenské, která ze 140 tis. km2 a z 15 milionů obyvatel klesla o celou třetinu.
Po vyhlášení mobilizace a po přijetí podmínek mnichovských počalo prchati tisíce rodin českých z krajů, které měly připadnout k Německu. Jen do Tuřan přišlo přes 20 rodin a zabraly kdejakou volnou místnost. Podobně bylo v Bysni, v sousední Libovici a v každé české obci. Mnozí byli chudí a musila jim býti poskytnuta peněžitá a vyživovací státní podpora. Rovněž ze Slovenska a Podkarpatské Rusi přicházely rodiny českých zaměstnanců do Čech a na Moravu, byvše Slováky přímo vyháněni.
Školství v r. 1938/39
Počet tříd 4, od 1.12. pobočka, žactva 147,měšť.šk.59, gymn.1
Učitelstvo: I. tř. František Špineta, II.tř. Helena Pihýrová, Matěj Polach
III a IV.tř. Emil Spal, Marie Burianová uč.dom. nauk, Evženie Caletková uč.dom.nauk od 1.2.1939
Opravy a zařízení: Opravena podlaha vr II. třídě, prohlédnuty a opraveny hromosvody, nalakovány lavice ve všech třídách, vymalován byt říd. učiteli V. Svěchotovi.
Dne 1.12.1938 rozdělena II. třída na pobočce(2 šk.r.) ustanoven učitelem Josef Zahrádka a 12.12.1938 rozdělena i IV a III. tř. a ustanovena pro (5 šk.r.) učitelka Anna Maříková. Táž učila až do 31.1.1939, kdy přeložena do Libušína a uč. Emil Spal učil opět žactvo III.-2 a IV. Tř. dohromady.
V r. 1938 zemřeli v Tuřanech a v Bysni tito občané:
Antonín Bayer, rolník – svobodný, nar.1855(83), Tuřany č.p.25
Pavel Řach, zeměděl.dělník-vdovec,nar. 1866(71), Byseň čp.11((Oběsil se).
Antonín Zázvorka, kolovrátkář-ženatý, nar.1871(66) Tuřany č.p.6
František Zahrádke recte Vykouk, zedník-vdovec,ner.1868(70), Tuřany č.p.9(Zemřel v Mostě).
Anna Somolová,dělnice-vdova,nar.1868(70) Byseň č.p.8
Josef Tlustý, tesař-ženatý,nar.1863(75),Tuřany č.p.78
Anna Šulcová,manž. Rolníka,nar.1885(53) Tuřany č.p.42
František Zelenka,provis.-ženatý,nar.1876(62) Tuřany č.p.97(Zemřel v nemocnici v Slaném).
Dne 21 prosince 1938 zemřel v okresní nemocnici v Slaném p. František Zelenka, obecní sluha v Bysni, který konal řádně svoji službu od 13 července 1934, tedy 4,5 roku.
Jelikož podepsaný kronikář byl dán dnem 30 června 1939 do trvalé výslužby a odstěhoval se do Slaného, ponechává napsání dalších událostí v r. 1939 nástupci a přeje mnoho zdaru k rozkvětu obce Bysně a Tuřan.
Matěj Polach
zapisovatel
