Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok 1929

11. 4. 2016

                          Rok 1929

Rok 1929 vyznačoval se velikými změnami tepelnými, jak v zimě, tak v létě. Průměrná teplota roční byla o 1’C nižší než jiná léta. Tato úchylka byla způsobena zejména velmi chladnými měsíci lednem, únorem, březnem a dubnem. Letní měsíce, ač byly abnormálně teplé, nestačily vyrovnati nízké hodnoty tepelné první třetiny roku. Nejchladnější byl měsíc únor, (o 12’C podnormální). Celkem bylo 105 dní mrazových, 62 ledových, 56 letních a 15 tropických. Jasných dní bylo 57, zamračených 100, mlhavých 119. Bouřek bylo 20, vichřicových dní 30. Vodních srážek bylo méně než jiná léta, jmenovitě letní měsíce byly suché, září velmi suchý. V měsíci únoru rozvinula se nad Evropou mrazivá vlna, která trvala téměř 3 týdny a způsobila veliké poruchy v dopravě a zásobování a nesmírné škody. Tak 11 února hlásily České Budějovice -41’C, Něm. Brod -36’C, ostatní místa v republice vesměs více než -30’C. Ve Varšavě bylo -34’C, v Ratiboři ve Slezsku – 40’C. Kielský průplav zamrzl, na řece Sprévě zamrzly parníky. Mnoho vlaků uvázlo ve sněhových závějích. Dne 12. Února dostoupily mrazy vrcholu. Čes. Budějovice hlásili -44’C, Slaný -36’C. Vlaky přimrzají ke kolejnicím, olej u pístů lokomotiv mrzne, nastává nedostatek uhlí. V republice zastaveno více než 200 vlaků. Obrovské závěje sněhové 2-3 m vysoké ještě zhoršovaly řádění mrazů. Autobusová silniční doprava po několik dní úplně zastavena, rovněž i ostatní automobilní provoz. Mnoho zvěře čtyřnohé i pernaté pomrzlo. I kozy, vepříci a králíci ve chlévcích zmrzli. I lidé zmrzli. U Rovna v Polsku zmrzla tlupa 27 cikánů, u Užhorodu 2 cikánky, u Wansdorfu děvče vracející se z plesu, u Sv. Kříže v Chorvatsku na rakouské hranici byly roztrhány vlky dvě školní děti. U Budapešti nalezeno v lese 41 kusů srnčí zvěře. V Baltickém moři uvázlo v ledu 30 parníků, jejichž posádky byly opatřovány potravou pomocí letadel. V Praze byly zřízeny veřejné ohřívárny po celou dobu denní i noční.

Úvoz k Libovici byl úplně zavát a nemohlo se tudy po 5 neděl jezditi povozy. Ve škole zamrzl vodovod již po Vánocích a voda netekla až do konce dubna. Též po celé osadě byl vodovod zamrzlý od 8. února po dobu 10 neděl. Lidé nosili a vozili vodu v putnách a voznicích z Bysně a z Libovice, pokud jim vodu ze známosti a přátelství tamější občané načerpati dovolili. Pro neschůdnost cest, dětské nemoci, nedostatek uhlí a nemožnost vytopiti školní místnosti, byly z rozkazu min. školství zavřeny na dobu 14 dní všechny školy v republice.

Za prohazování zavátých obecních cest zaplatila obec Byseň přes 1.600 Kč. V době od 10. února do 25. února nestoupla u nás teplota nad -10’C. Kruté mrazy řádily i v Jugoslavii, Bulharsku, Itálii, Španělsku a Turecku. Dne 4. července způsobila obrovská vichřice spojená s lijákem a krupobitím veliké škody na úrodě, na staveních a na ovocném a lesním stromoví. Od 16 do 23 července řádila ve střední Evropě tropická tepelná vlna. Ve stínu ukazoval teploměr přes + 30’C a na slunci stoupl i nad + 50’C.

Kruté mrazy a spousty sněhu zdržely polní práce. Síti se počalo až v polovici dubna.

Žně byly celkem dobré. Platilo se:

Za 1q pšenice 160 Kč, žita 118 Kč, ječmene 140 Kč, ovsa 100 Kč.

Sklizeň ovoce byla malá, švestky a ořechy skoro žádné, protože stromy švestkové většinou zmrzly, rovněž vlašské ořechy. Počítá se, že v republice pomrzlo na 10 milionů ovocných stromů.

V červnu 1929 vykonána nová volba starosty, jímž se stal p. Čeněk Knobloch. Úřadující radní, p. Ant. Šourek předal novému starostovi úřední knihy.

V červnu 1929 zvolena nová místní školní rada, do níž zvoleni jako zástupci obce Bysně pp. Josef Knobloch, rolník v Bysni čp.6 a František Kytka strojní zámečník v Tuřanech čp. 111. Náhradníky byli zvoleni pp. Antonín Šourek, rolník v Tuřanech čp. 4, Petr Kindl, slévač v Tuřanech čp. 85 a Emanuel Novotný dělník v Tuřanech čp. 39. Libovice zvolila p. Antonína Chyského, koláře v Libovici a Studeněves p. Václava Kyliesa. Zástupci školy jsou pí. učitelka Aloisie Fialová a p.říd.učitel Matěj Polach. Předsedou m. š. rady zvolen p. Václav Kylies, místopředsedou Josef Knobloch.

Jelikož práce v parlamentě pro politické spory v občanské vládní většině vázly, rozpustil president republiky 27.zíří 1929 obě sněmovny. Nové volby do obou sněmoven vypsány na 27. říjen 1929.

Volby do poslanecké sněmovny i do senátu konaly se dne 27 října 1929 ve školní budově. Jevily se takto:

Poslanecká sněmovna:

Voličů: 224 mužů, 232 žen = 456

Volilo: 208 mužů, 218 žen = 426

Nevolilo: 16 mužů a 14 žen = 30

Platných hlasů bylo odevzdáno 421, neplatných 5.

Volební skupiny obdržely hlasů:

  1. Komunist. Strana Čsl.161 hlasů

3.Deutsche Wahlemeinschaft                    1

4.Deutsche soc.dem Arbeiter.                          1 hlas

5. Polsko-židov.sdružení                                   2

8. Čsl.str.nár.social.                                          54

10. Čsl. soc.demokr.                                         54

13. Čsl. nár.demokr.                                         18

14. Čsl. str.lidová                                              13

15. Republikán.strana                                     104

16. Čsl.živn.-obchod.                                        13

Úhrnem                                                           421 hlasů

Senát:

Voličů:          191 mužů, 200 žen  = 391

Volilo:           181 mužů, 185 žen  = 366

Nevolilo:         10 mužů, 15 žen   =    25

Platných hlasů odevzdáno 359, neplatných 7

Volební skupiny obdržely hlasů:

1.Komunist.str.Čsl                                     139 hlasů

  1. < >

    Čsl. str. nár social.44

10.Čsl. soc.dem.                                           44

13. ‚Csl. Nár.dem.                                         16

14. Čsl. lidová                                               14

15. Republikán. str.                                       91

16. Čsl. str.živn.-obchod.                                9

Úhrnem                                                    359 hlasů  

 

Školní rok 1929/30

Tříd: 4+1 pobočka u II. třídy

Žactva: 131, měst.  26, gymn. 1, jiné 1

Opravy a zařízení 1929:

Podezdívka na šk.budově z bílých cihel, 2m šir. chodník z bílých cihel, chodník ve dvoře, Martínkova tabule do IIa. Třídy, kamna Premier do IIa. třídy, oprava střechy na šk. budově.

V rroce 1929 cystavěl si rodinný domek čp. 111 pan František Kytka, zámečník v Tuřanech, za obnos 50 tisíc korun, včetně stavebního místa.

Státní pozemkový úřad převzal 2 července 1929 od knížete Fürstenberka velkostatek Křivoklát. Státu dostává se tím 29.153 ha půdy, hrady Křivoklát (s museem a archivem) a Nižbor a zámky Dřevíč a Leontinský.

V září 1929 konány v Praze oslavy Svatováclavské, spojené s výstavou, která soustředila četné historické a umělecké památky a byla hojně navštívena.

Československé hasičstvo otevřelo v Praze krásný „Hasičský dům“ vystavěný nákladem 17 mil. korun.

Zemřeli básníci Bohdan Kaminský (13.7), Otakar Březina (25.3), Antonín Sova (16. 8.), spisovatel a novinář Josef Holeček (6.3), historik Jaromír Goll ( 9 .7), malíř Richard Lada (24.7).

29.11. přeletěl americký admirál Byrd jižní točnu. 24. 11. zemřel ve Francii „otec vítězství“ Georges Clemencau, bývalý franc. Min. předseda, který spolupůsobil při tvoření čsl. armády ve Francii v době světové války.

 

   

   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář