Historie obce Tuřany a Byseň

                   Rok 1923

V příčině zřízení samostatného katastru Tuřanského s přidělením části pozemků z katastru Řisut, Studeněvsi a Slaného k němu, podána nová žádost s uvedením všech důvodů a požádán dr. Alfréd Meisner, advokát a poslanec z Prahy, aby jako právní zástupce obce tento na vlivných místech podporoval. K žádosti připojen pamětní list, v němž všecky důvody, strasti a svízele obce uvedeny. Opis tohoto listu, který měl se zaslati též „Nár. shromáždění“, se přikládá.

Účty spojených obcí Bysně Tuřan byly ve schůzi obec. zastupitelstva dne 25. Dubna schváleny a projednán rozpočet na rok 1923. Celková potřeba zjištěna obnosem 7.861 Kč, úhrada 3.498,69 Kč, schodek 4.362,31Kč navržen uhraditi 48% přirážkou k dani činžovní a 90% přirážkou k daním ostatním.

V místních účtech podaných ve schůzi ob.zastupitelstva dne 26. dubna ku schválení, shledáno, že starostou přeplaceno bylo p. Smetanovi ze Slaného 1.000Kč a dále, že z došlých peněz od berní správy obnosem 34.070 Kč zaplaceno bez vědomí obec.zastupitelstva na dluh v okresní hosp. záložně 30.000Kč. K návrhu finanční komise, kterýž schválen, aby okresní správní komisí byly zrevidovány účty obecní na základě toho udělán pak rozpočet.

Okresní správní komise účty dne 5. června prozkoumala, předsedovi  fin.komise podala o tom zprávu a uložila, aby ob.starosta shledané závady odstranil, pokud se týče opravil. Protokol tento jako doklad toho připojen.(Viz foto v sekci historické)

Ve schůzi fin. komise dne 13. června konané jednomyslně usneseno, aby v obecním zastupitelstvu trváno bylo na splnění všech výtek v protokolu okr.spr. komise vytčených. Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 21. června konané protokol okres.spr. komise část po části probralo a dle pokynů okr.spr. komise v protokolu učiněných vykonalo toto usnesení:

1. Zvolilo pokladníka, který k poukazu p. starosty peníze přijímati a vypláceti bude.

2. Pan starosta povinen obci zapaltiti úrok ze 2.000Kč od 15. 7.1922 do 8. 6. 1923, které měly jako záruka jednoroční zůstati, ale byly p. Smetanovi vyplaceny. Úrok 6% vypočten částkou 153,92Kč, v níž zahrnut i úrok z 1.000Kč přeplacených za dobu od 15. 7. 1922 do 27. 4. 1923.

3. Peníz 30.000Kč, který p. starosta Bečvář neměl okres.hosp. záložně na dluh splatiti, bude třeba k žádosti obce okres.záložnou hospodářskou odepsati a obci dle potřeby vypláceti.

4. Peníz částkou 1036,71Kč v příjmu uvedený co náhrada za cestu ke kapličce ke Studeněvsi budiž z příjmu vyjmuta a co kmenové jmění na vinkulovanou knížku uložen.

5. Nedoplatky, jež obec od berního úřadu dostati měla, ale nedostala, se z příjmu částkou 22.099,63Kč vyloučí.

6. Podiv vzbudilo, že peníz 1.353,46Kč, který jako podíl na dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí byl zemským inspektorátem zaslán obci dne 7. července 1922, teprve dne 8. března 1923 do příjmů byl zanesen. Podobně chybně zanesen a to zase dříve obnos 4.510,81Kč též od zem. inspektorátu zaslaný dne 15. května 1923 s datem přijmutí 8. dubna 1923. Z první částky nahradí se úrok za dobu od 15.7 1922 do 8 3.1923 obnosem 52,98 Kč p. starostou.

Pan starosta Karel Bečvář ve schůzi této podal rezignaci, kteráž přijata a p. František Pertžíla jako náměstek starostův počal úřadovati.

Pumpy ve vodárně opraveny řádně, kterážto oprava vyžadovala nákladu 2.276,78Kč.

Ve schůzi obec. zastupitelstva dne 25. Července sdělil starosta, že dr. Alfréd Meisner, jemuž obec svěřila akta a žádost v příčině samostatného katastru, vrátil tato bez dopisu, ale s účtem na 130 Kč znějící.

V téže schůzi schváleny účty spojených obcí i místní obce Tuřan. Příjem spojených obcí v.r.1922 činil 26.468,84Kč, vydání 9.218,72 Kč, přebytek 17.250,12Kč. Příjem osady Tuřan 42.661,98Kč, vydání 55.100,43 Kč, schodek 6.797,91Kč, potřeba 10.699,01Kč, schodek uhradí se 48% přirážkou k dani činžovní a 79% přirážkou k daním ostatním, přirážkám podléhajícím. Rozpočet místní osady Tuřan: Úhrada 16.211,63Kč, potřeba 35.750Kč, schodek uhradí se 230% přirážkou k dani činžovní a 916% přirážkou k ostatním daním.

Pozemkovým úřadem přiděleny obci Tuřanům náves, cesty, parcela na Ryngoltě za školou se stromy, jichž 20 se čítá po 40Kč a 115 stromů na cestě k Bysni po 5Kč. Obnos 2.298 Kč se státnímu pozemkovému úřadu k výplatě poukázal.

Okresní správa politická ze dne 13. září 1923 č. 50722 oznámila, že jedná-li se obec. zastup. o to, aby zřízena byla katastrální obec Tuřany, aby byly polit. správě zaslány snímky katastrální mapy obcí Byseň, Řisuty, Studeněves a Slaný, ve kterých by naznačeny byly hranice příštího katastru obce Tuřan, dále oddělené seznamy pozemků ležících dosud v katastru jmenovaných obcí, jich majitelé a výměra těch pozemků.

Byla zvolena komise, které svěřeno vypracování všeho potřebného k této tak důležité a potřebné věci pro naši obec.

Aby obci zachovány byly dluhopisy rak. válečných půjček, jichž je 7 a znějí na 3.100Kč, bylo nutno upsati  půjčku 75% na přeměnu jich v dluhopisy československé státní půjčky. Vyřízení této záležitosti svěřeno zemské bance, která nabídla obci na upsání 1.800Kč lombardní zápůjčku na dluhopisy IV. Státní půjčky. Obec ročně přispěje 200Kč na úmor zápůjčky.

Nové volby do obcí vypsány na den 16. září. Politické strany v naší obci postavili 4 kandidátní listiny a to: Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, Československé strany socialistické, Československé strany sociálně demokratické a Komunistické strany. Zvoleni byli za stranu republikánskou 2 zástupci, za českosl. Stranu socialistickou 3 zástupci, za soc. demokrat. 2 zástupci a za stranu komunistickou 7 zástupců. Zvolení zástupci uvedeni na připojených lístkách. (Viz. foto v sekci historické)

Volba starosty, náměstků a radních provedena dne 3. října v přítomnosti zástupců dohlédacího úřadu, aktuárského asistenta p. Oldřicha Fuksy. Před volbou vzati do slibu věrnosti Československé republice.

Starostou zvolen p. Čeněk Knobloch, rep., jeho náměstkem p. Ant. Šourek, kom., prvním radním p. Karel Bečvář, kom., 2 radním p. Frant. Peterka, česk. soc., 3. radní p. Václav Pelcman, soc. dem.

V první schůzi nového zastupitelstva dne 19. Října zvolen pokladníkem p. Bedřich Porazil, zapisovatelem učitel p. František Peterka. Mimo to zvoleny různé komise finanční, stavební, vodní, katastrální, osvětová a knihovní rada.

Z důležitých událostí během r. 1923 vzniklých stůjte zde:

Dne 21. Února  pohřben první ministr financí dr. Rašín, jehož sklála vražedná ruka v předčasný hrob. Zesnulý ministr, který finance našeho mladého státu v soulad uvedl, pokládán i cizinou za předního finančníka a národohospodáře současné doby.

Na zámku našeho pana presidenta v Lánech zemřela po delším utrpení dne 13. Května 1923 šlechetná paní Charlie Garigue-Masaryková. Opustila nás vzácná žena, vzorná Češka, ne sice rodem, ale srdcem a rozumem. A 15. Května pohřbena na tichém hřbitůvku na Lánech, oplakávána každou soucitnou duší. Tam odpočívá mezi prostými rovy českého lidu, který měla tak ráda a jemuž obětovala svůj život. Český národ sklání se před památkou veliké mrtvé. Také ona vypila kalich hořkosti až na dno. – Budiž jí čest a věčná sláva!.

Počátkem měsíce května až do poloviny června opravovala se budova školní, jejíž zevnějšek časem velmi utrpěl. Opravu provedl zednický mistr p. Jaroslav Pospíšil. Místní školní rada nešetřila nákladu. Průčelí provedeno velmi vkusně, vchod do budovy opatřen pěkným reliéfem Jana Amose Komenského. Škola působí teď pěkným a ladným dojmem.

Na žádost místní osvětové komise přednášela lékařka „Českoslov. červeného kříže“ dne 24. října odpoledne pro školní mládež o zdravovědě. V krásné a účelně spořádané přednášce ukázala dětem, co jim prospívá, co škodí, vysvětlila, co jsou bakterie a jak vznikají. Přednáška doprovázena světelnými obrazy. Večer v týž den byla poučná přednáška o pohlavní zdravovědě a péči o dítě pro dospělé. Poutavá a zajímavá přednáška byla četně obecenstvem navštívena.

Dvacátý osmý říjen a zároveň pětileté výročí naší samostatnosti oslaveno důstojně společnou slavností školní a místní osvětovou komisí na sále hostince u Železníků. Pořad slavnosti byl tento:

1. Sbor: Motlitba za vlast – zapěli starší žáci. 2. Recitace básní žáky. 3. Proslov „O významu 25. Října pro náš národ“ přednesl učitel p. Frant. Peterka. 4. Píseň: „Tatíčku starý náš“ – žáci III. třídy. 5. Hymny.

Měsíc leden s malými mrazíky byl mírný. V únoru dostavily se sněhové vánice, cesty velmi se zavály, zvláště k Libovice, takže obec dala cesty prohazovati nezaměstnanými a tak jim poněkud opatřila výdělek. I v březnu byly vánice, ale mírnější. Největší mráz byl dne 19. Února a to -13,5C. V dubnu od počátku až do 10. Byly noční mrazíky, pak se oteplilo, do 15. dubna bylo příjemně- největší teplota byla 13. dubna +20C ve stínu. Květen byl velmi teplý, ale deštivý, deštivých dnů bylo 14. Napršelo celkem 60,6mm – bouřek bylo 5. Nejvyšší teplota byla dne 7. Května a to + 30,75C. Červen byl méně teplejší než květen, ale deštivější, napršelo 66,6mm. Červenec byl značně teplý i deštivý, nejvyšší teplota byla dne 24 a25, po oba dny + 34C ve stínu. Napršelo celkem 51,8mm vody. Srpen byl teplý, dešťů mnohem méně, napršelo celkem 25 mm. Žně byly pěkné, též úroda. Září byl teplý, dne 12. Nejvyšší teplota ve stínu dosáhla + 27C a dostavila se dvakrát bouřka – odpoledne a večer. Říjen byl nejdeštivějším měsícem v roce, napršelo 37,63 mm. V listopadu napršelo 32,4mm- mrazíky nastaly od 19. Prosinec začal s malými mrazíky, které se stupňovaly, největší mráz byl 28. V noci a to -18,5C. Vánoce měly průměrnou teplotu -7C. V celém roce napršelo 484,1 mm, byl tedy rok 1923 deštivější než předešlý.