Rok 1920 první část
Rok 1920 část první
Počasí zimavé přeneslo se i na celý leden až do 10.2 ,kdy počalo povolovati, až se ustálilo, že se počalo s oráním, ba zbylá v zemi řepa se dobývala a dost zachovalou se okázala. Stavební ruch pro drahotu materiálu se asi opět letos moc nerozvine. U čísla 10 stojící socha Jana Nepomuckého, která tam 62 roků stála, byla vyvrhelem společnosti Josefem Pidrmanem dne 23.2 povalena a na třísky rozbita. Obecenstvo čin ten zavrhovalo, někdo také schvaloval. 23.2 prodával pan Josef Stehlík svoje pozemky v dobrovolné dražbě a utržil za korec, který otec jeho za 200 korun koupil,(bývalý Grinerovic lesík) až 2.600 korun a za korce u silnice, který koupil za 600K od Josefa Immra, až 4.700 korun. Bylo viděti, že lid, který šetřil a válečnou situaci dovedl využitkovati, peníze má. Dne 22.2 zbořila se těžní šachta v Bysni. Zůstaly tam zasypány drahé vodní stroje a do šachty se zřítilo celé vrchní zařizení s věží a stavbami.
V politickém životě zahraničním samá vyjednávání a smlouvání žádný však pozitivní výsledek.
V domácím jako mezník v dějinách republiky vyřízen ve sněmovně volební řád do Národního shromáždění, ustanovení dvou sněmoven dolní 300 poslanců, horní (senát) 100 poslanců, rozdělení republiky na župy z nichž v Čechách 9, na Moravě 5 a na Slovensku 7. Volby mají býti provedeny 15.4. Volební přestřelky již počínají. Agrárníci se Sociálními demokraty mají proti sobě oposici, agrární (bývalý poslanec Bergman z Vorasic a s nimi spojené národní demokraty (měšťáky). Začínají si opět vyčítati nepěkné věci.
Stávky opakují se pořád, tu hospodářská na bývalých 33 dvorech císařských na Zvolensku, tu hornická v Ostravě a Kladně, tu zřízenců dráhy v Praze, všechny pak mají stejný výsledek, zdražení potřeb životních a tím rozšíření bídy a nedostatku.
Měsíc březen začal nejistým a střídavým počasím. K polovici však se ustálil, takže se počalo setím a do konce se dosti zaselo, takže na duben mnoho nezbylo.
Celý měsíc jest v přípravách volebních, povstalo opět několik nových stran, takže kandidátky proti volbám obecním se rozmnožily.
V životě politickém žádná změna, všude nové proudy, které opět po čase jiné zatlačí. V Německu povstala proti vládě republikánské strana monarchistická, v jejímž čele jsou vysocí důstojníci Vilémovi a Vilémovy peníze. Po čtyřech dnech byli poraženi, avšak odnože tohoto spiknutí dosud trvají v různých německých provinciích.
Když šachta u Bysně se zavalila, počalo se hloubiti novou u Libovického křížku a dobyto v 15ti metrech pěkné uhlí, čím posílena naděje, že uhlí zde opět bude a lid hornický práci najde.
Měsíc duben počal počasím pro polní práce příznivým. 19.4 se obloha zakalila a počalo tak vydatně pršet celý týden, že do polí se nemohlo a trochu vyschlé již vrchní prameny zase ožily. Při tom se citelně ochladilo. Toto chladno a mokro jeví špatný účinek na osení, které zejména žita a ječmeny se ztrácí.
Konečně došlo 18.4 k volbám sněmovním, a 25.4 k volbám senátním. Bývalo agitací dosti, ale k těmto volbám došlo až k agitacím osobním a ba špinavým. Konečný výsledek jest vítězství strany Sociálně demokratické, kteréžto vítězství korunoval neočekávaný výsledek volby na Slovensku, pro tuto stranu významný.
Výsledek volby do obec. zastupitelstva zdejšího loni provedené a výsledek volby do sněmu a senátu v zdejší obci jest následovný:
Obdrželi hlasů kandidáti:
Sociál. demokratický: do obce 273, do sněmu 276, do senátu 236.
Národní socialisté: do obce 110, do sněmu 66, do senátu 54.
Agrárníci: do obce 32, do sněmu 40, do senátu 38.
Opozice agrární spojená s Národní demokracií:
Do obce 0, do sněmu 12, do senátu 11.
Lidovci (Klerikálové): Do obce0, do sněmu 19, do senátu 14.
První květen prohlášen za svátek národní a bude všemi stranami stejně důstojně oslaven.
Okolo 18 května má se sejíti nové Národní shromáždění. Myslelo se, že až potom bude ustaveno nové ministerstvo. Když ale ve straně Soc. demokratické zvítězily na schůzi dne 28.4 strany pravice,strany to umírněné, 44 hlasem, proti straně bolševické 11 hlasů, pověřen předseda ministerstva Tusar presidentem republiky ku sestavení nového ministerstva.
Dohoda v ohledu mzdy zemědělského dělnictva pro rok 1920 se mezi ústředím rolnickým a dělnickým stala, ale dělnictvo není spokojeno a hrozí zemědělskou stávkou.
23.4 k večeru přijel na Smečno hrabě Bohumír Clam-Martinic s důvěrníkem kučerou. Když se to dozvěděli horníci, hlavně ze Svinařova, přitáhli před zámek a hrozbou domáhali se, aby oba hned Smečno opustili. Když to ihned nebylo, srotili se a chtěli násilím Kučeru odstraniti. Tohoto pak zadními dvířky v parku pustil ven komorník Koudelka a on večer doběhl do Ledec, kde si sjednal příležitost do Slaného a ujel. Hraběti dovolili zůstat na Smečně do rána. Komorník Koudelka zle zaplatil svojí ochotu. Byl vyvlečen ven, skopán a zbit tak, že v nemocnici Kladenské zápasí mezi životem a smrtí.
Aprovisace selhává a sama vláda straší aspoň na měsíc květen velkým nedostatkem a snad polovičním hladem.
Květen byl až přes polovic studený a mokrý, od polovice až do konce teplé a přiměřené počasí. Mohlo se dosíti, avšak na povstalých močálech bylo to marné. Zoraly se lavice, ty uschly a nic na nich nenarostlo. V zdejším okolí, které na počátku června utrpělo kroupami a lijákem, jest úroda slabá, zejména ječmeny jsou vymočené a zimou zničené. Řepy v půli června dost neprotahané a umlácené, takže každá práce jest nemožná.
Konečně sešlo se 25.5 vládní shromáždění i senát. Před tím sestavena zatimní ministerstvo s presidentem Vlastimilem Tusarem v čele. Mimo to zasedají: Beneš jako ministr zahraniční, Švehla vnitra, Meissner spravedlnosti, Habrman školství, Engliš financí, Sonntág obchodu, Stříbrný železnice, Johanis zásobování, Staněk pošt, Prášek orby, Winter sociální péče, Šrobár pro sjednocení zákonodárství, Vrbenský veř.prací, Dérer pro Slovensko, Hotowetz obchodu, ministerstvo zeměbrany neobsazeno. Ve sněmovně samotné se ukazuje, že Němci a Maďaři klidnou práci nepřipustí, ba začínají již píšťalkami, jako ve Vídni. Při volbě presidenta nevolili Masaryka, ale odevzdali 84 hlasy rektoru německé university Naeglovi. Přijat zákon, dle něhož majitelé rakouských válečných půjček aspoň částečně budou odškodněni, 50-70%. Došlo k ujednání mezi Soc. demokraty a Agrárníky ohledně cen příští sklizně, dle nichž se bude platiti za žito a pšenici 140 K, a 30-50 ti korunové prémie dle časného odvedení.
Vše rozrušeno sletem Sokolským. Ten počal 7 června a vyvrcholí ve dnech 27-29 června. Veliké množství cizinců jž se do Prahy sjíždí a tím sjezdu dodávají lesku. Cvičiště na Letné jest ohromné a postaveno proti bojkotu tesařského dělnictva, samými Sokoly. Sjezd sám, jak i president Masaryk vyjádřil, jest důkazem ukázněnosti a věrné lásky k republice upřimných Čechů a republikánů a zjevné, že marné jsou nástrahy nepřátel,kde panuje přesná kázeň Sokolská a láska k vlasti. V obecním domě uvítán dorost básní El. Krásnohorské, která ku konci praví:
Tož žehnanými jmény: Fügnera
a Tyrše, otců našich, bratři zvěst vám nesem,
že vyplní se všech nás důvěra,
a sokoličí mládež vaše s plesem,
vzdor na vzdor nepřátelstva a odbojnému křiku,
vlast plným vítězstvím, že uzří věnčenou,
a výš než na trůn vznešenou
že zdvihne na junáckých ramenou
tu sokolskou, tu naši republiku.
Tehdy nadšeni, účast a morální výsledek zajištěn, jen nebe aby ty tři dny zůstalo nezamračeno a tím také ku zdaru pomohlo.
Slintavka a kulhavka, též mor vepřů, který již po dva měsíce řádí, trvá dosud a mnoho různého dobytka muselo býti odporáženo, čímž opět chov utrpěl. Svícení není, půl litru petroleje na měsíc, uhlí dostupuje ceny 50 K na důlu. Kdo bude moci topiti, když ještě musí přidati 20 K dovozného? Nadešly dnové 27,28,29 června, hlavní to dnové sletu Sokolského a počasí jakoby objednal, krásně ba parno. Všechna cvičení provedena bezvadně (mužové 1.600, žen 1.300, dorostu 1.400). Přítomní zástupcové Francie, Anglie, Belgie, Švýcar, Švédska, Dánska, Itálie, Řecka, Ameriky a jiní, mezi nimi mnoho vynikajících mužů neskrblili pochvalou.
