Rok 1920 druhá část
Rok 1920 část druhá
Jak cvičícímu sokolstvu, tak i celému národu, který při takovém nebývalém návalu do Prahy zachoval tolik ukázněnosti, že k sebemenšímu nedorozumění nedošlo. Jen jedna věc zkalila náladu sváteční a to sice srážka vlaků v Českém Brodě, kde přišlo k úrazu 53 Sokolů a 5 mrtvých zůstalo. Byli to vesměs Moravané, z nichž mnozí ještě ovázaní, na sletiště se dostavili a cvičení přítomni byli. Tak skončil VII. slet Sokolský, který národ náš v očích ciziny pozvedl, přátel mu získal a který dokázal, co zmůže pevná vůle, přísná organisace a zápal národní. Sokolstvo může si gratulovati k výsledku tak skvělému a posilněno kupředu za heslem: „Jen dál a vpřed a nikdy zpátky“. Leteňská pláň osiřela, cvičiště však zůstane zachované a státi, by v roce 1921 na něm provedli svůj slet a Olympiádu dělnické jednoty.
Kolem 6.7 došly zprávy, že Poláci na celé čáře jsou poraženi Rusy a že tito snad stihnou Varšavy. Jest to strašná katastrofa pro Poláky, jimž nyní, an vše na svou pěst a proti radě spojenců prováděli, nemají ani přátel ani zastánců. Osud jejich visí na nitce.
Měsíc červenec byl parný a suchý, až ku konci dostavily se slušné srážky, které velmi posloužily okopaninám, zároveň pak dostavilo se počasí zimavé, takže se sklízí takřka v rukavicích. Úroda nebude tak skvělá, jak se zdálo, zejména vymlácená žita klamou.
V politickém životě nejdůležitější událostí jest konečné uspořádání hranice naší republiky, přivtělené nám části Rakous v okolí Smutku a Orasice s Vitorazskem, urovnána hranice jižní, hlavní však rozhodnutí stalo se s Těšínskem. Když pro různé odpory nedošlo ani k plebiscitu ani k dobrovolnému rozdělění, rozhodla nejvyšší velmocenská rada, že Čechům bude patřiti celá uhelná oblast až po Těšín, zbytek s Těšínem Polákům. Jsou proti tomu různé oposiční hlasy, ty však pominou a Poláci úplně poraženi Rusy ani k nějakému odporu se snad neodváží. Stojí totiž Rusové již blízko Varšavy a Poláci proti nim bez pomoci a přátel. Trest to za pánovitost Polských stančíků. Rusové, kde nyní ne jen bolševici ale celý Ruský národ proti Polákům jest ve zbrani, nabízejí velkodušně mír. Jestli se tento povede, bude snad to počátek nové klidné doby, které jest v zájmu veškerého lidstva tak zapotřebí.
Sibiřští legionáři pořád se trousí domů, takže do podzimu budou zde všichni.
Srpen se ustálil, takže sklizeň nenuceně se provedla, až na velkostatky, které uvízly jarkami, ovsy a směskami přes 22.8, kdy nastalo velmi deštivé počasí, které s malými přestávkami trvá dodnes 6.9.
Také dost liknavostí dělnictva dvora Studňovského a Kvíckého vzrostlo na ležatě moc pšenice, ba i na stojatě rostly. To dalo podnět těm, kteří na tom dost viny měli (u Bysně, Slaného, Malkovic a Smečna, kde se dělnice přičiňovaly se všecko sklidilo), že popíchli dělnictvo u Bolzánů, které 30.8 zastavilo práci a táhlo do Kvíce, tam zavolalo všechny správce a když v milost Smečenského a Malkovického propustili, oba druhé strašně insultovali, poplili, ba i holemi ztloukli. K tomu si zavolali ministra výživy Johanise, povoláním ševce, a ten velemoudře usoudil, oba správce ihned dopraviti k zemskému soudu.
Sem dosazen náhradní správce, který není žádný divotvorec, neb také ještě dne 8.9, ač lidi postavení chápou a dobře pracují, sklizeno nemá. Správcové byli na intervenci agrárního klubu propuštěni, ministr Johanis, ač se vymlouval, že je poslal do Prahy jen, aby je rozezlenému davu vyrval, dostal svůj nos a bude se muset před parlamentem zvlášť omluvit. Ač jsou správcové na svobodě, dosud službu nenastoupili. Nejvíce se jich zastali poslanci: Bradáč, Malypetr, Udržal a Prášek. Takovými svízeli musí se polaři protloukati. Nyní se již ukazuje předvídaná malá sýpka. Žito 1,5-2,5, pšenice 3-4, ječmen 3-5, oves 3-4 – nejvíce vydaly směsky.
V polovici srpna ujednány spojenecké podmínky mezi naší republikou, Jugoslávií a Bulharskem, čímž snad šťastný krok do budoucnosti učiněn, neb ještě o Sokolském sletu nechtěli Srbové s Bulhary mluviti, ba ani nepřipustili, aby byli úředně jako hosté vítáni, a dnes přičiněním našeho ministra Beneše podávají si přátelsky ruku.
Na Ruskopolském bojišti stal se neočekávaný obrat. Když se Rusové až k Varšavě dostali, která, že už padla,(na pokyn z Kladna byla oslavována i zde), vzchopili se Poláci a na celé bitevní čáře Rusy s velkými ztrátami hnali až za hranice Polska. Tu se ukázalo, z jakého materiálu Ruská armáda sestává. Jakmile přišlo do tuhého, odhazovali zbraně, přebíhali a rozutíkali se. Sebraná reserva po celém Rusku jest ještě horší a nedá se s ní nic dělat. Proto proskakují zprávy o míru, který prý do 30.9 jistě bude. Dej to Bůh!
Aprovisace se počíná lepšit i oděvnictví. Kdo má dnes peníze, koupí již všecko. Sádla u každého kupce sudy, rýže, slanečky a všejiné vystaveno. Jen ceny jsou vysoké. Sádlo 35K, rýže 16, slanečky 2K. Tak snad do zimy slibné časy že budou.
Srpen a září byly dosti pohodlné. To přešlo až do zimy. Počátkem října slušně namoklo, takže se pohodlně všecko zoralo a pak zaselo, s druhé polovice nastalo počasí suché a dosti teplé, že řepy se tak pohodlně dobývaly, že není pamětníka. Cukrovary je dostaly úplně bez hlíny a hlavní věc, tak cukernaté, jaké nikdy nebyly (až 23,6% cukru). Kampaň, která začala okolo 5-10 října bez překážky se provádí a bude napořád do 30 listopadu ukončena. Jelikož se řepa platila za 26 korun cent, ustanovily se také ceny cukru, v listopadu na 6,80K a v prosinci na 7,60K za kilo. Slintavka, která zdála se, že pominula, začala opět tam, kde dříve nebyla, silně řádit, takže opět moc dobytka zašlo. 2+6.11 nastaly tak silné mrazy, jako i největší zima.
V politickém životě zahraničním žádná změna. Zato v domácím veliké převraty. Čeští bolševici vrátili se z Ruska (Šmeral),zásobeni bolševickými penězi a chtěli zde způsobiti převrat. Tomu mimo rozumné sociální demokraty postavil se proti celý národ, a když ministerstvo dosavadní zdálo se býti slabým, ustoupilo ministerstvu úřednickému, které vystupuje dost nestranně.
Jsou pak ministry: Václav Černý předseda, zahraničí Beneš, obrany Husák, financí Engliš, spravedlnosti Procházka, obchodu Hotowecz, školství Šusta, pošt Fatka, zemědělství Brdlík, sociální péče Grubrer, unifikací Fajnor, pro Slovensko Mičura, železnic Burger, zdravotnictví Procházka, zásobování Průša, veřejných prací neobsazeno.
Strana sociální rozdvojila se na pravici( Tusar) a levici (Šmeral). Levice vyrvala pravici domy a tiskárny Práva lidu a počala tam tisknouti svoje Červené (Rudé) právo a s původními majiteli se nyní soudí. Má sice levice mizivou menšinu, jest ale podporována velikými penězi od ruských bolševiků, kteří jsou po celých Čechách rozlezlí a jen proti republice bojují a jí chtí zničit. Že se jim to asi nepovede, svědčí poslední oslavy prohlášení republiky 28.10, kde všeobecně byli umlčeni, ba i někde biti. Žádný tomu nemůže rozumět, že je naše vláda k nim tak shovívavá a že je tu vůbec ještě trpí.
Aprovisace dosti se drží. Je americká mouka pěkná, ale drahá a tu drahotu musí denně větší poplatníci zvlášť doplácet. Už pekaři, kteří si sami americkou mouku koupí, smějí z ní péci bílé zboží. V lesích se rozmohlo hodně lišek, které zvěř zničily a z nichž se o každý hon nějaká střelí.
Stavební ruch sice na jaře nastal, domy se rozestavěly, ale do zimy nepostavily. Vše drahé a peníze žádný na půjčování nedá.
