Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok 1919 část 1

1. 4. 2016

             Rok 1919 první část

Do 15.1 vyvinuly se poměry následovně:

Od 3.1 zavedena zákonná doba pracovní na osm hodin denně, od kteréhožto nařízení stanoveny různé polehčující odchylky. Sboru zákonodárnému předložen ku schválení nový řád volební do obcí, ústavním výborem svědomitě propracovaný, dle něhož konečně i nejširší vrstvy lidové,které byly dříve z práva volebního vyloučeny, tohoto nabyly, jakož i ženy.

Ale sotva že rok 1919 počal, jest zaznamenati mrzký čin mladého člověka. Když totiž 9.1 ministerský předseda Dr. Kramář ze své úřadovny vystoupil, vkročil před něho mladík a vypálil dvě rány z revolveru, z nichž šla jedna mimo, druhá však mířena na prsa Dr. Kramáře stala se čistou náhodou také neškodnou, neb se kulka, když prolétla zimník, zarazila o v náprsní kapse se nacházející zápisník a padla do podšívky. Ve vrahu zjištěn 18ti letý jakýsi Šťastný, bývalý písař ve skladišti na dráze. Při vyšetřování udal, že jest ve spolku s jedním druhem, a sice posluchačem reálky, též tak starým Gregorem. Když pak dále šetřeno, zjištěno, že takových pobloudilých mladíků jest sedm a všichni dodáni k trestnímu soudu.

Dr. Kramář zahrnut gratulacemi všech stran i stavů i ze zahraničí a ze všech stran vysloveno přesvědčení že kdyby atentát  se byl povedl, byl to atentát spáchaný na republiku. Všeobecně uznáno, že takoví mladíci vychováváni jsou časopisy, které nemají nic jiného na práci, než zvrátit pořádek a řád světový. Jest to taktika Ruských bolševiků, kteří, když v Rusku dodělávají, rozšiřují se na západ. V Německu zavinili veliké povstání a krveprolití mezi lidem svým (Spartakovci obrana to Liebknechta) a lidem umírněným (stranou vládní Scheidemanovou). Po čtrnácti dnech byli úplně poraženi a vůdci jejich utekli z Berlína. V Německu byl duší povstání nějaký Radek z Ruska přivandrovalý provokatér a u nás práce té ujímá se nějaký Chuna, dříve krejčí nyní apoštol bolševismu a rozvratu. Dodnes nemá zde silnou stranu. Na Kladně ve veřejné schůzi byl důvody samého ministra Dr. Soukupa úplně odzbrojen, ale nepřestává, až snad vrátí se naši zajatci a legionáři z Ruska a ohlašované novinami jeho tam páchané krveprolití, do očí před soudem mu dosvědčí. Kéž se tak stane brzy, aby lid byl upokojen.

 Nebo již opět  okolí Kladna ukázalo se jak jest vznětlivé, neb rabovali na Kladně krámy řezníků a obchodníků a rozšířili svoji působnost až na Slaný, kde o trh 8.1 rozkradli všecko co na týdenním trhu bylo na prodej vyloženo, pak se vrhli na obchody,kde brali věci jim úplně se nehodící, vytloukali výklady a házeli na ulici zboží, které zase leckdo, i na koho by si nikdo nepomyslel, umazané blátem sbíral, domů nosil a tam leckomu prodával.  Rozsáhlé vyšetřování jest zavedeno a na ochranu majetku zavedena domácí ozbrojená milice se Sokoly v čele. Tak se skoro zdá, že to, co mluvilo se o Rusku, že totiž tamní lid není pro samosprávu zralý, že by se to mělo vztahovat i na náš lid. To snad přece pravda nebude a lid náš se brzo vzpamatuje a zvážní.

Konečně tehdy zasedla v druhé polovině ledna národní konference v Paříži. Delegáty českými jsou: Dr. Kramář a ministr Beneš, mimo to je tam na 200 různých odborníků. Schůze jsou dosud tajné, a co se píše, jsou jen docela krátké obsahy jednání. Češi hlavně s dychtivostí očekávají konečnou úpravu hranic. Ač pokyny z konference přišly, že hranice Československé republiky jsou takové, jako měly Čechy původní, přece Němci dosud nechtí ze svého Deutschböhmen povoliti, chtí ho připojiti k Německu, ba rozepisují již volby do sněmu německého, Uhři jen násilím ustoupili ze Slovácka, kdežto proti Polákům na Těšínsku muselo dojíti k boji a tekla opět nevinná krev. Nyní jest ustanoveno příměří, mezi jeho trváním rozhodne komise dohodová, kdo bude míti na Těšínsko právo. Naši legionáři z Francie a Itálie se pořáde vrací, jen na Rusku jsou uzavřeni na Sibiři, kde se jim dobře daří, ale na návrat nemohou dosud mysleti.

Řád volební do obcí 28.1 ve sněmovně schválen a nyní počínají známé již z dob voleb páté kurie, agitace a schůze všech stran.

Počasí až do konce ledna snesitelné, zima při mírném sněhu a slabých mrazících mírná, obecenstvo veselé, každý týden nějaký ples, kde se vybere na vstupném 800 až 1.000 korun, kdežto před válkou za stejných poměrů vybralo se 300- 400 korun.

Pivo po koruně půl litru, vařené z řepy, pije se jako jindá, když bylo za 12 hal. Povídá se, že koruny klesnou na třetinu jejich ceny, záložny pak platí z vkladů ½% úroků, tak peněz nikdo si neváží a bez rozmyslu je takřka vyhazuje.

Měsíc únor má na svědomí mnohou trpkost a napínání trpělivosti národa našeho. Mírová konference nedá do veřejnosti žádných svých usnesení, proskakují jen pověsti a tím povstávají veliká nedorozumění. Nám prý bylo za kulisami slíbeno, že dostanem celé Těšínsko, které dříve obsadili Poláci. Než ho pak tito opustili, nastaly tam krvavé boje, v nichž naši zvítězili a Těšínsko obsadili. Sotva se tam ohřáli, poslala dohoda čtyři komisary a ti rozhodli, že máme Těšínsko vydat Polákům. Při vyklízení prchali tam odtad s našim vojskem též naši lidé, kteří se báli Poláků, kteřížto osvědčili svoji kulturu a svoji vděčnost k nám, že jsme je zde po čas války hostili a jako braty považovali, trýzněním ba i vražděním lidu našeho. Osvědčili se Poláci zase, že jsou takoví, jako byli ve Vídni. Dokud někoho ze Slovanů potřebují, tu se s ním bratříčkují, jakmile jsou však pány situace, neznají žádných závazků a povinností k druhému, třeba Slovanskému spolubratru, a vystoupí se vší svou brutalitou proti němu.

Druhým zlem, který nám měsíc únor nadělil, jest nedostatek životních potřeb. Zde jest po tenku, slíbené z Ameriky nepřichází, ač se říkalo v půli února, že to jistě zde bude. Svádí se to na neurovnané poměry mezi Jugoslávíí a Itálií, dále naši republikou a zeměmi starého Rakouska, které nechtí provoz propustit. Jedná se o odvoz po Dunaji do Bratislavy a odtud pak přes Slovensko a Moravu do Čech. Ale teprve se o to jedná a ono zatím aby zde zásoby již byly.

Konečně ku konci měsíce února vyšlo nařízení kvůli ustálení měny. Ve dnech 1-9 března musí se předložiti veškeré bankovky od desetikorunové nahoru k okolkování. Které bankovky nebudou v těch dnech kolkované, pozbudou platnosti. Dnes vydá kolkovací úřad za neokolkované bankovky polovic bankovek okolkovaných a za druhou polovici poukázky bankovní, které až všechna měna bude urovnána s 1% úrokem vrátí, aneb se s nimi může platiti daň z majetku, která v krátkosti zavedena bude. Staré dluhopisy válečné nebyli – li 28.2 a 1.3 okolkovány ztrácí úplně cenu, ač ani za okolkované se ničím neručí. A tak kdo půjčky prodal a ztratil polovic, ztrácí na obdržených penězích zase polovic, tedy ¾ vyplaceného obnosu. Ten pak, který si je nechal, ztratí snad všechno. Draze vykoupená Rakouská loajalita!

V Německu trvají bratrovražedné boje dále a zachvátily i jinak vždy klidné Bavory. Zde zavražděni tři ministři a země stojí v nejlítějším bratrovražedném boji. Na předsedu francouzského ministerstva Clemencaua střeleno a on raněn a praví se i že i Wilson byl v atentátu na něho spáchaném zraněn. A tak střílí jeden druhého, aby zase zítra třeba byl zastřelen někým třetím.

Počasí koncem února jest tak pohodlné a teplé jako jindy koncem března a ukazuje, že brzo počne se se setím. To by bylo vítáno, než obilí na semena nechané zrekvírují.

Dne 1 března konečně vydán dávno očekávaný zákon finanční, tak zvaný finanční plán Rašínův. Podstata tohoto zákona jest:

Od 2 března musí každý, kdo má nějakou hotovost doma, v úřadech k tomu určených, tuto k okolkování předložiti. Za předložené bankovky neokolkované, mimo 2 a 1 korunové, obdrží hned nazpátek polovici bankovek okolkovaných, druhá pak polovice, na níž se vydají zvláštní potvrzení, zůstane jako zápůjčka státu, který ji bude 1% úrokovati. Těmito poukázkami může se platiti daně z majetku, která zavedena bude. Po 10 březnu přestávají všechny bankovky neokolkované platiti. Též musely se přihlásiti kolkované všechny válečné půjčky, o jejichž osudu však nic se nepronáší.

V těchto dnech byl k ústavům veliký nával a bankovky kolkované předložené tak z úbytku u leckoho na světlo vyšly, že bylo podivení, že tolik kapitálu po různu doma uschováno bylo. Další nařízení týkalo se veškerého zlata. Toho má každý státu zapůjčiti, by se mohl ustavit kovový poklad našeho státu. Též v tom bylo překvapení, co zlata uschováno bylo. Kdo zlato přihlásil, jest osvobozen z něho platiti daň válečnou.

Další usnesení týkalo se přiznání majetku. Každý majetek ať pozůstával v akciích, losech, podílech různých podniků, vkladů v ústavech, musí se do 30.června přihlásiti, by tento majetek sloužil za podklad k vyměření daně z majetku, popřípadě, když vzrostl po dobu války, z válečných zisků. Vycházejí přímo závratné sumy u jednotlivců, i do více milionů sahající.

Vidět, že ukrytého bohatství, které za války někdo, třeba bez namáhání nahromadil, je více než dost.

Aby pak nebyly v této době pašovány bankovky do Čech, byly uzavřeny hranice a nedovolen žádný přívoz, ba ani osobní styk s cizinou. Že to bylo nutné ukázalo se hned první den. Byl totiž zatknut úředník velké banky vídeňské, který převážel do Čech 30 milionů bankovek, byly mu odebrány a on zatčen. V důsledku této finanční operace spunktovali Němci v severních Čechách povstání proti republice. K tomu jim měli pomoci vojáci v Rajchu. Propuklo se, že Německé vyslanectví má v tom prsty, následkem čehož německý vyslanec Gebsatl? byl z Prahy vypovězen a jeho tajemník Dr. Švarc i se svými pomocníky zatčen. K umluvenému tehdy celkovému povstání nedošlo, ale horkokrevným agitátorům německým na severu nedalo dobře dělat a svolali různé tábory a pouliční demonstrace. To vše bylo českým vojskem rozházeno, ač při tom teklo dosti krve, zejména v Kadani a Chebu. V okolí Mostu učinili pořádek sami čeští horníci, kteří tábory v Mostě, Litvínově a Jiřetíně sami rozehnali a když jejich němečtí soudruzi stávkovat počali, přihlásili se, že budou, aby těžba netrpěla, pracovat raději místo jedné šichty, šichty dvě a že nechtí s Němci ani mluvit. Tito pak, když viděli, že to naši lidé myslí doopravdy, smířili se a byli tiší. Tak dopadla opět jedna vzpoura proti republice, která už aby byla poslední a aby už byla pravda, že mírová konference brzo svá usnesení uznání a tím tajné machinace našich i říšských Němců přeruší.

Dne 5. Března došla do Prahy první zásilka 23 vagonů mouky, špeku a sádla z Ameriky.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář