Rok 1910
Rok 1910
Věci obecní šly svojí cestou, nejdůležitější otázka vodní spěla pomalu ale jistě svému cíly. Dne 1. Března odbývána slavnostní schůze obec.zastupitelstva na paměť, kdy před 30 lety zvolen byl první starosta na Tuřanech Emanuel Zlonický. Ze členů těchto třiceti let v zastupitelstvu účinkujících jsou on a p. Jan Spirit. V roce tomto zemřel dlouholetý zástupce hlasu veřejného a zdejší čestný občan p. Václav Smetáček.
Stavební ruch se neožilil, při sčítání lidu jevil se úbytek přítomných o 5 duší, tudíž 952 v obou obcích.
V hospodářském ohledu organisace řepařské pracovaly pro ceny řepy pro kampaň 1911/12 a docílena dohoda za 1q 2,18K loco cukrovar a nádražní filiálka 2,10 K loco váha polní. Obilní ceny, které po žních klesaly, brzy se vzpružily a také tak ustálily, že ceny slušné přenesly se na zásoby pro rok 1911 uschované.
Jako zvláštnost musí se poznamenati, že ječmen a oves stoupaly a dosáhly ceny na semena pro r. 1911 tento 22 K a oves 24 K.
Zima byla bez sněhu a dosti mírná, se setím se začalo 20 března, který den i řepy se někde sázely. Jaro bylo vlhké a teplé, léto vlhké ale co nejvíce studené, taktéž i podzim.
Tak špatné sklizení obilí nepamatují i starší hospodáři. Nebyly dva dny bez deště. Obilí se z polí kradlo, navezlo se mnoho hniliček a kdo zase nešťastnou náhodou obilí na poli měl, tomu vzrostlo tam.
Žně se protáhly až do října – kdy už se na místě ovsa v opukových polohách zdejších sklízela jen spouchlá sláma. Travin urodilo se nadbytek ale také málo se jich zdravých sklidilo. Na řepách vyvinul se tak veliký chrást, že do nich ani vzduch nemohl a musel se chrást schválně olamovat. Sklizen jich ač dobrá, neodpovídala tomu, jak na chrást se zdály. Brambory dosti shnily a bylo jich, nehledě k tomu shnití, i málo sklizeno. Tak jako bylo pracné sklízení obilí, bylo i pracné sklízení řep a bramborů. Vyorávání řepy bylo tak těžké, jako v letech, kde jest největší tvrdo. Vyoraná řepa měla na sobě tolik přilepené hlíny, že po pluhu musela se háčkama tahati a každá zvlášť rukou olupovati. Semena byla obtížná, ozimy vyšly řidce a trpěly záplavou myší.
Jako nový škůdce obilí ukázali se malí červíci, kteří po stéble ku klasu se prožírali a zejména na jarních a pozdních pšenicích se ukazovali, klas pak buďto spola neb i na čisto uschl a zrno jen zamrklé vyvinul. Červík onen byl larva mouchy zvané „Zelenoočka“. Ovoce, zejména jablek a hrušek bylo dost, ale nic se neužilo. Švestky hnily na stromech, jablka a hrušky pak očesané na hromadách, takže o pěkné ovoce byla na vánoce nouze.
Cena dobytka byla slušná (voli do tahu 52-55, za 50 kilo krávy k chovu také tolik, žírný dobytek od 48-52h za kilo.
Před dobýváním řep vyskytla se skoro po celých Čechách slintavka a kulhavka u hovězího dobytka. V některých chlévech byl průběh normální, v některých musel být dobytek zabíjen a za facku prodáván. Nemoc ta přenesla se až do r. 1911 a byly některé trhy až pozdě v tomto roce uvolněny. Následek této nemoci byl, že někde nemohly se řepy voziti a vyorávati a opět jako loni, tak letos a do zámrazu na polích zejména u cukrovarních polních hospodářstvích jich mnoho zůstalo.
Oráním se po přestávkách až do nového roku pokračovalo.
Ceny obilí byly průměrné – za 1q pšenice 24 – 26K, žita 17-19 K, ječmen 17-20 K, oves 12-16 K, brambory 8 K, řepa 2,18 K.
V politickém životě nenastalo klidu. Vláda Bienrthova padla, aby udělala místo vládě Bienrthově č. II., která své stranictví Němcům nezapřela. Český sněm nezasedal k práci plodné, zvolil ze sebe jen komisi vyrovnávací, která pro urputnost Němců se rozbila a žádnou práci nevykonala. Úřady obsazovány jsou v zněmčeném území jen kovanými Němci, kteří beze vší kvalifikace přeskočí i o 10-15 roků staré kolegy. Největší bezpráví v ohledu tomto trpí naši úředníci soudní. Poslanci naši pro velké děšlení se na strany a straničky nemají respektu u vlády a také nic pro národ náš nevymohou. Spokojí se podáním nějaké rezoluce a pak vládní návrhy, zejména výdaje na vojsko bez námitek schvalují. Resoluce se pohodí a orgány vládní mají odhlasováním rozpočtu opět pokoj.
V roce tom oslavovány 80 ti leté narozeniny panujícího císaře Františka Josefa, který vyřknul přání, by obnosy, které by se mely na různé parády věnovati, obrátily se ve prospěch dětí a vyslovil heslo: „Vše pro dítě“. Aby pak dokázali Nemci, jak slov těch si váží, zavřeli ihned české školy Komenského ve vídni a Liberci. V uzavíraném území pak co největší příkoří počali českým školám páchat. Vláda však, aby dokázala, že přání panovníka jest jí svaté, že pro dítě se má vše podniknout, zavření škol těch potvrdila.
V společenském životě zdejším oživil výlet „Sokola“ Smečenského myšlenku založiti jednotu zde a byla také po krátkých přípravách založena.
Poměry v obci byly uspokojivé, strany, ač braly se každá svým směrem, nestavila se jedna druhé jako nebezpečný soupeř v cestu.
Měl rok 1910 mnohé silné stránky, v ohledu však hospodářském byl dobrý, v ohledu politickém nezadal nic svým předchůdcům. Budiž tudíž aspoň rok 1911 v ohledu hospodářském také takový.
Zlonický
t.č. starosta
