Rok 1909
Rok 1909
V záležitostech obecních nebylo mimo starání se o vodu nic důležitého. Změna osob nenastala žádná. Jen pensionováním řid. Učitele p. Josefa Sedláčka stala se změna a na jeho místo nastoupil v srpnu p. Jan Esr, dříve učitel v Hostimi.
V ohledu hospodářském přenesl se boj mezi rolníky a cukrovary do roku tohoto a nabyl svého vrcholu, když organisaci řepařskou prohlášeno heslo : „ Žádnou řepu nesázet !“ Vskutku jisté procento rolnictva řepu nesázelo. Někteří však vzdor tomu, že v organisaci byli, řepu sázeli a tak svým spoludruhům do zad vpadli. Mezi těmi byl i bývalý ministr V. Prášek. V říjnu však intervencí vlády stalo se dohodnutí, nasázenou pod ruku řepu cukrovary přijaty za cenu stanovenou pro rok 1909/10, totiž 1q na váze filiální 2K 20, na váze nádražní 2,25 až 2,30K. a ostatní obvyklé podmínky. Tytéž ceny stanoveny loco cukrovar a za ty ceny prodáno i pro 1909/10. Tak zdá se, že nepřátelství mezi zúčastněnými stranami nabylo v 1908/9 svého vrcholu a nyní pomalu zmizí. Ač potvrdí-li dnešní slušné ceny cukru a obilí, které nemálo přispěly k ustálení i ceny řepy.
Obilní trh byl uspokojivý, ba dostoupila pšenice ve žních ceny nebývalé, totiž 34 K. za 1q. Po žních ceny klesly, byly však, až na ječmen, který až na 14 K. za 1q. klesl a ještě se nemohl odbýti, přece uspokojivé.
Zima byla z počátku suchá, v únoru nastaly velké plískanice a napadlo, zejména v pohoří mnoho sněhu. Hned přišly velké deště a jelikož byly na řekách ledy, i tak velké povodně, že na Sázavě byla jedna z největších roku 1862, tato letošní však jí předčila.
Jaro se opozdilo a bylo většinou studené a suché. Až červen teprve počal trochu vlahý, byl však přece jen studený, taktéž i červenec byl ku konci zvláště mokrý, což přeneseno až na srpen a mělo za následek, že později sekané traviny na kopkách shnily. Pak nastala sucha a opět zimy, až v září počaly teplé a vydatné deště, které pomohly řepám a byly příčinou, že tyto se dosti dobře dobyly. Kdo však se opozdil, tomu řepy zamrzly a dobývání jich stálo pak nejen dost peněz, bylo však také spojeno s velikou ztrátou, an se řepy v poli mnoho zašlapalo. U Studněvského dvora vyorávali parou. Jakmile se takovýmto způsobem řepy dobyly, ustalo pohodlné počasí až do nového roku. Až do té doby se pohodlně oralo, takže na jaro nezbylo orání žádné.
Rok tento nejen že byl celý studený, zůstamiž v paměti i tím, že zimní obilí teprv na jaře vyšlo a zejména žita, o nichž se myslívalo, že do jara v zemi klíčivé nevydrží, teprve v květnu vyšla a dala sýpku lepší než v r. 1908. Ceny průřezní obilí byly: 1q pšenice: 30K, žita 20K, ječmene 14,60K, ovsa 14K, kulatin 16K, bramborů 7K, řepy 2,28K.
Boje národnostní nepřestaly, ba zdá se, že se o nás Češích smýšlí nahoře čím dál tím hůře. Bojkot jazyka českého u obec. úřadu v krajinách německých přenesl se i na soudy, tak že kde vždycky přijímali podáních českých, tyto nyní na pořád zamítají. Loni načrtnuté soudní kroky proti řiditeli Kestránkovi měli pro národ náš i pražskou městskou radu výsledek příznivý, neb byl řiditel Kestránek odsouzen k pokutě 3.000 K. Soud odvolací rozsudek tento potvrdil.
Proto buršákům se vystupovalo v Praze dále, mělo však to pro nás výsledek spíše negativní, než positivní. V mimočeských poměrech byl čin rakouské vlády, která prohlásila definitivní připojení Bosny a Hercegoviny k Rakousku jeden z nejvýznamnějších. Čin tento byl hnedle vyvolal Evropskou válku, všechny státy zbrojily, Srbsko již chtělo dáti Rakousku, které mělo na jihu soustředěnou silnou moc válečnou, ultimátum, ale vložil se do toho císař Vilém, Rakousko zaplatilo Turecku veliké odkupné (54 milomů K) a Srbsko a ostatní státy Slovanské na Balkáně musely se umlčeti. Velkou však výhodu získala Černá hora. Byl totiž jí postoupnut přístav v Baru, prohlášen za veřejná a tím nabyla Černá hora přímého spojení s mořem. Srbsko mělo výloh 24 mil. K. V Říšské radě podány návrhy zákonů jazykových, v nichž nad jiné bylo přáti, že vláda choutkám Němců, rozděliti Království České na české a německé povinně, čímž by naše menšiny se jistě ztratily. Proto vyvolán byl boj, který neschopností sněmu pro německou obstrukci ještě se přiostřil a do roku 1910 se přenesl. A tak jako zanechal rok 1908 svému nástupci poměry rozhárané a nevyjasněné, učinil tak i rok 1909.
Zlonický
t.č. starosta
