Rok 1908
Rok 1908
Po provedených volbách v měsíci lednu ustavilo se obec.zastupitelstvo a zvolilo do představenstva:
p. Emanuela Zlonickýho starostou, Josefa Železníka I., Františka Petržílu II. a Aloise Neumanna III. radním. Takto ustavené představenstvo počalo 3 dubna úřadovati.
Nové zastupitelstvo zdědilo nerozřešenou otázku vodní. Firma Pekař a Vačkář v Karlíně podala návrh na vodovod ze studny Biseňské, na základě čeho byla podána žádost o komisi vodoprávní. Tato komise nebyla ck. okr. hejtmanství do konce roku ustavena, tak že jednání přeloženo do roku 1909. Mimo ustanovení poštovního úřadu na Tuřanech, který však teprv v roce 1909 1.února byl otevřen, nebylo důležitějších věcí přímo našich obcí se týkajících.
V ohledu hospodářském byl rok tento dosti živý. Postavili se totiž proti sobě rolníci v řepařském sdružení spojeni a cukrovary. Již zdálo se, že se ani řepa pěstovati nebude, neb za nabízenou cenu 1,90 K. ji sdružení dáti nechtělo. Ceny cukru však stouply a cukrovarníci byli vůči rolnictvu povolnější až konečně v půli dubna stala se dohoda na 2K 10h. za cent řepy .
Tu teprve se se sázením řepy počalo, ač touto dlouhou dobou ve vyjednávání ceny, již osev řepy hodně se zmenšil. Obilní trh byl sice na dosti veliké výši cen, byl však tak nejistý, že každá sebe nejistější zpráva byla v stavu přes noc ceny až o 1 – 2 Koruny stlačiti, by se opět pomalu na svou původní výši dostaly.
Počasí bylo z počátku dosti přiměřené. Zima mírná, sněhu málo. Březen byl mokrý, semena se zdržovala. Duben byl studený, Květen pak a Červen teplý a dosti vlahý. V Červnu po strašných parnách veliké krupobití po celých Čechách. V okresu zdejším postiženy nejvíce obce Kamrnice, Páleč, Lukov, Šlapanice, Tmáň, Skury, kde se ani do žní nečekalo, ale potlučené obilí posekalo a čím zrovna bylo možno, pole opět oselo. Též u nás kroupy a lijavky trestaly, zejména 4, 6 a 17. Června. Léto bylo zpočátku uspokojivé, žně dobré. Srpen však začal studený s přepršky a také, ač se zbytek obilí ku konci z pole takřka kradl, tak do konce zůstal,aniž by namoklo. Září byl pohodlnější asi dvěma vydatnými dešti. Říjen opět suchý, semena těžká, bez dvojího neb trojího ježkování se ani seti nemohlo, tak že ku konci jsou ozimy řídké, nevzešlé a vzbuzují do příštích žní oprávněnou obavu. Říjen byl slunný až do 20. Pak přepršky a mrazy. Dobývání řepy bylo tak pracné, že i tři páry volů daly se do pluhu, na němž někdo seděti musel, by se vyorala. Všechny druhy vyoráváků řepových se zkusily, všecky se rozlámaly, až konečně v těžkých půdách se musely souvratě kopat motykami. Též listopad i prosinec byly suché. Zamrzlo na sucho, až 27/12 napadlo trochu sněhu. Ceny obilí byly: 1q pšenice – 12K30h, žita 10K, ječmene 9,50K, ovsa 8,10K,řepy 2,10K a bramborů 5,50K.
Zdá se, že buse nedostatek píce a slámy. V roce tomto otevřena v Praze výstava obchodní komory Pražské, která co do rozlohy předčí jí předcházející. O výstavu tu má velký zájem cizina. Z celé Evropy ba až američtí průmyslníci výstavu navštěvují a české práci se obdivují. Tak aspoň pomůže se Českému národu k nějakému jménu za hranicemi, když doma není uznáván i samými státními úřady za rovnocenný s milými sousedy Němci. Spupnost soudních a poštovních úředníků ve Vídni, Chebu a Kar.Varech není dost paralisována vládou, ač tam máme dva Čechy ministry. Stranickostí úředníků státních popuzováni následují jich i úředníci soukromní o čemž svědčí boj Pražsko-železářské společnosti proti městu Praze, která zadala dodávku na svůj vodovod firmě francouzské. To rozčílilo skartelované továrny a ty ústy odrodilce ředitele Kestránka obvinily z podplatnosti vynikající muže Pražské i samotného ministra obchodu Dr. Fiedlera, čecha upřímného. Když pak tento podal pádné prohlášení, odvolal Kestránek veřejně obvinění na ministra uvalené. Zůstali nařčeni Dr. Černohorský v Praze a továrník Kunc v Hranicích. Tento byl pro nařknutí pražských pohlavárů odsouzen, s Dr. Černohorským pak ustanoveno stání před porotou na den 5. února 1909.
Sněm Český zasedal 14 dní a byl obstrukcí Němců ku každému usnášení nezpůsobilý. Byl konečně odročen, což mělo za následek českou opozici a pád českých ministrů Dr. Fiedlera a rolníka Práška.
Bouře na sněmu přeneseny ku konci října na ulici, kde očepičkovaní buriáci proti českému rázu Prahy se stavíce, provokovali české obecenstvo. To si to líbit nedalo, povstaly nepokoje, vytloukání oken a rvačky. Tak že když na zdolání toho byla policie slabá, zavoláno vojsko. Všeobecně se uznává nadržování Němcům ze strany místodržitele i policejního komisaře. Tyto bouře a pronásledování menšin v uzavřeném území nabyly takové moci, že otřásly i křesly ministerskými. Když předseda ministra baron Beck nemohl spory utišit, podalo celé ministerstvo žádost za propuštěnou a bylo 6/11 služby sproštěno. Dne 20 listopadu jmenován předsedou ministerstva svob. pán Bienrth, který když nemohl sestaviti ministerstvo parlamentární sestavil prozatímní ministerstvo úřednické. Pro bouře v Praze buršáky vyvolané bylo na památný den šedesátiletého nastoupení trůnu císaře Františka Josefa nad Prahou a okolím vyhlášeno stanné právo. Toto po deseti dnech zrušeno, buršákům dovoleno bumlovat. Němci polžili požadavky za jakých by volni byli na sněmu zemském pracovati, tyto pak jestli nebyly horší, byly nejméně tak drzé jako jejich všechny a tak skončil rok 1908 pro národ náš naprosto ponižující a mimo malé zkušenosti, kde máme přátele, nenabyl národ náš jiných vymožeností, ani svých starých svatých práv.
Dne 24 prosince zemřel bývalý zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic, šlechtic, jakých má národ Český na mále a který asi mezi šlechtici Českými náhrady nedojde.
V životě zahraničním vyvolalo veliký rozruch, že v říjnu prohlásilo se Bulharsko samostatným královstvím a Rakousko přivtělilo ku svému mocnářství Bosnu a Hercegovinu. Z toho povstaly různé neshody a dohody, které, že mírnou cestou vyrovnány budou se zdá.
A tak zanechává rok 1908 svému nástupci nespokojené národy a nevyjasněnou politickou oblohu.
Na Tuřanech dne 31. prosince 1908
Zlonický
t. č. starosta
