Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rok 1945 2 část

21. 4. 2016

               Rok 1945 část 2

Také u nás na Tuřanech bylo již dne 4 května velmi živo. Ze všech těchto událostí bylo zřejmo, že nastává kýžený konec. Občané se scházeli a na obecním úřadě byla po celou noc hlídka. Jako v jiných obcích, tak i u nás připraven byl místní národní výbor.

V naší obci od září 1944 byly ilegálně připraveny dvě skupiny, které tajně přichystány byly převzíti vládu v obci. Prvou skupinu vedl přes čes. sociálně demokr. stranu, kterou ve Slaném vedl prof. Karel výborný, řídící učitel Václav Svěchota a komunistickou stranu přes soudr. Dufka Fr. Ze Slaného vedl s. Sirotek Čeněk. Spojkou byl býv. strážmistr Jos. Himmel. Dne 5 května provedena byla ve Slaném demonstrace, při které došlo k odzbrojení jednotlivých německých vojínů a tak získáno něco zbraní.

Téhož dne odpoledne zasedl ustavený první místní národní výbor, v němž zasedali tito členové:

Sirotek Čeněk předseda, Šmaus František, Suchý Václav, Šmíd Václav, Bečvář Antonín ml., Žvachta Josef, Müller František, Beznoska Václav, Bauer Rudolf, Svěchota Václav, Ešler Antonín, Knobloch Josef, Bayer František, Knobloch Čeněk, Šípal Josef a Šulc Josef.

Ihned postaveny zábrany na státní silnici ku Slanému(u kanálu) a ku Hvězdě (u kanálu) u kterých bylo hlídáno ozbrojenými strážemi, jichž oddíl rychle ustavil se z bývalých vojínů. Po všechny tyto dny bylo na obecním úřadě za vedení s. Františka Drvoty ve dne v noci živo. Auta neustále projížděla naší obcí i přelety letadel byly hojné.

V té době již Praha těžce bojovala a úpěnlivě volala o pomoc a tak i z naší vesničky bylo trpící Praze pomoženo dovážkou munice z Hříškova, kterouž obětavě vykonával svým vlastním autem Fr. Mühlfeit, jemuž ochotně a srdnatě pomáhali: Beznoska V, Krym V. ml., Pospíšil Boh. St., Pospíšil Boh.ml., Bochníček Jos., Viktora K., Müller Fr., Šmíd Václav, Suchý Václav a Knížek Jiří. Před nimi jako spojka na motocyklu Sirotek Alois ml.

V den 7 května 1945 ušla naše vesnička zničení vypálením, neboť auto plně naložené municí stálo ve vsi a právě v tu dobu blížili se projíždějící německé kolony. Ve velkém spěchu musel Mühlfeit Fr. Nepozorovaně odejet s nákladem střeliva ze vsi, což se podařilo.

Tentýž den 7. 5. němečtí vystěhovalci zvaní „národní hosté“ stěhovali se do slánských kasáren.

I v naší obci byl již v plné činnosti M. N. V. který v tyto rušné a nervy drásající dny rozvážně řídil pořádkovou službu a organizoval hlídky na všech okrajích obce, kdež byly postaveny pevné zábrany.

Dne 8 května bylo možno pozorovati ve Slaném v kasárnách neobvyklý ruch. Nákladní auta naložena se vším možným, přeplněna vojskem i civilními němci připravovala se k odjezdu směrem po státní silnici na Karlovy Vary. Asi kolem 10 hod. dopoledne přijelo první nákladní auto obsazené něm. vojáky a jedno osobní auto s důstojníky do Tuřan a na M. N. V. nařídilo okamžité odstranění všech zábran na silnici a uvolnit tím průjezd. Byl jsem si jako zodpov. předseda, následků  neuposlechnutí neb odporu vědom, i toho, že mohlo dojíti  ku zničení všech domů podél státní silnice, jelikož německá kolona měla těžké tanky a obrněné vozy, dal jsem příkaz k odstranění zíbran. Němci odjeli ku Hvězdě za kteroužto obcí v lese, byli napadeni našimi partyzány, vedenými stráž. Himlem a auto nákladní zapáleno. Němci utekli zpět do Hvězdy, kdež sebrali několik občanů jako rukojmí a tito museli před nimi jíti až za Tuřany ku Slanému.

Tento den také mohlo dojíti k neštěstí. Podél státní silnice provádělo německé vojenské letadlo, ozbrojené těžkým kulometem průzkum Karlovarské silnice, přízemním letem. Většina občanů stála na silnici a neuposlechli neustálému varování. Letec náhle se vracel od Hvězdy a právě před M. N. V. vypálil salvu z kulometu. V asfaltu byly vyryty díry od nábojů, které naštěstí nikoho nezasáhly. Za Hvězdou však u lesa při přestřelce s němci přišel o život mladý hoch Pondělíček z Hvězdy.

V hodinách poledních byly už slyšeti rány z děl od Loun. Od tud se přibližovala rudá armáda a skutečně také ve večerních hodinách asi kolem 22 hodiny objevili se od Písku první sovětské tanky. Byl sveden krátký 20 minutový boj a ze Slánských kasáren utíkali němci v polích k Tuřanům a dále ku Hvězdě do okolních lesů. Byla to všeobecná panika! Němečtí vojáci ze strachu zahazovali zavazadla a jeden německý voják se na silnici k Tuřanům sám odpravil ručním granátem a je pohřben na Tuřanském hřbitově za zvonicí. Mnoho místních občanů využilo této příležitosti a nasbíralo různé věci, ponejvíce cigarety a zbraně. Byla to neklidná noc, jaké není pamětníka! Ze všech stran se ozývala střelba a křik.

Druhý den, 9. Května, zůstane zapsán v dějinách na věčné časy. Od samého rána valily se proudy vozů a tanků s pěticípou hvězdou.

Také přes naši vesnici a zvláště přes Byseň od Lotouše přijížděly tanky, obalené vojáky rudé armády a někteří u nás zastavili a přes veškerou únavu, zaprášeni, nevyspalí, svým zpěvem a veselostí rozhlaholili ve chvíli celou naši vesničku!

Snad to ani nebyli vojíni, kteří prodělali nesmírné hrůzy války. Byli to něžní junáci, chovající malé děti a bylo pozoruhodné, že se jich tito maličcí vůbec nebáli a nechali se chovat a voziti na tancích!

Bude snad též dobré zmíniti se o jedné radostné události, a sice té, že se v Bysni právě 9 května narodila u Mikulců první občanka v naší nové právě osvobozené republice, která také obdržela ruské jméno Naděžda. Pláč novorozeněte vítal naše osvoboditele, kteří se ubytovali skoro ve všech rodinách naší obce. S jejich příchodem bylo okamžitě všude dostatek jídla, se kterým se muselo dosud velmi pečlivě hospodařiti, neboť lístkový systém toto vyžadoval.

Pero nenapíše a rty nepoví, co vše se v naší obci odehrálo! Tilik zajímavých věcí, tolik lásky a přátelství k našim osvoboditelům nikdo snad nikdy nezažil. Škoda jen, že tak pozdě, až po 13 letech tyto důležité události do naší kroniky zapisuji.

Po celé další dny přijížděli další rudoarmějci a ubytovávali se v Bysni i v Tuřanech. V Bysni ve vile statkářky Kšandové se ubytoval štáb a v Tuřanech na faře plukovník rudé armáry. V Tuřanech v sále u Špiritů měli kulturní místnost, kdež konaly se přednášky a večer venku před školou promítány filmy.

V Bysni dne  13 května 1945 se nešťastnou náhodou zastřelil při čištění pušky ruský vojín ve dvoře u Železníků. Byl rudou armádou pohřben ve stráni proti vile Kšandové. Bohužel, jméno mrtvého bojovníka je mi neznámo.

Všichni občané se od ruských vojínů měli velmi dobře, od nich dostávali jídlo i různé šatstvo a.t.d. Přece však našlo se několik lidí, kteří po odchodu rusů, žádali náhradu za způsobenou škodu.

Pro zajímavost je nutno zmíniti se o ubytování ruské vojenské hudby v chalupě u Somola Aloise čp. 8 kdež bylo po celý den živo. Tato hudba zúčastnila se manifestace ve Slaném, kdež vzbudila velkou pozornost a potlesk všech přítomných občanů.

Život v naší obci po rušných událostech pomalu se vracel do normálního chodu. Doháněla se zdržená práce v zemědělství, hlavně v kultivaci cukrovky. Příroda jakoby se sama těšila z toho, že jest svoboda, byla nadmíru příznivá tak, že se nadějně ukazovalo na dobrou úrodu v tomto, na historii bohatém a rušném roce!

Ihned po květnových událostech byly založeny v obci čtyři politické strany. Komunistická, Nár. socialistická, Soc. demokratická a Lidová strana. Nejsilnější a nejmohutnější byla strana komunistická, která čítala ku konci roku 1945 hodně přes 100 členů. Vedoucími jejich byli: Šmaus František, Bečvář Antonín ml., Beznoska Václav, Sirotek Čeněk, Novotný Em., Ešler Antonín, Maixner František, Suchý Václav, Šmíd Václav, Drvota František, Zelenka Karel.

Druhá politická strana byla Československá strana národně socialistická, která ku konci roku čítala 40 členů. Tuto stranu vedl Šulc Josef, Spousta Václav, Šípal Josef, Špirit Karel, Hamous Václav, Landeska V. a jiní.

Třetí strana byla strana soc. demokratická, kterou vedl Jirkovský Josef a Adolf Hrach, tato strana neměla skoro žádnou základnu členskou.

Čtvrtou stranou byla strana Lidová. Tato strana nebyla ani oficiálně v činnosti, avšak k ní se hlásili všichni větší rolníci.

Místní národní výbor z prvopočátku neměl žádných směrnic a byl bezzákonostní. Z těchto důvodů byla tato práce o to těžší a také zodpovědnější. Bylo nutno pracovati ku prospěchu dělnické třídy, za což se stavěla nejmocnější strana, která byla vedoucí stranou v obci – komunistická strana československá.

Počáteční práce M. N. V. v měsíci květnu, červnu a červenci 1945 byla dobrá, neboť nebylo mezi zástupci žádných větších rozporů. Ku konci roku však již začínaly třenice politické a to hlavně ze strany větších zemědělců, kteří si představovali, že to půjde po staru a těžko snášeli to, že komunisté hráli prim a jejich vláda se nenechá dáti znovu do područí vykořisťovatelům.

Dne 26 května měl pohřeb místní občan Dvořák Bedřich bydlící v Tuřanech, čp. 78, povoláním poštovní zřízenec ve Slaném, který byl 12. 9.1944 zatčen gestapem, zavlečen do Terezína, kdež byl naočkován tyfem. Vrátil se domů dne 8. 5.1945 a dne 20. 5. 1945 v Tuřanech zemřel. Stal se obětí nacismu! Byl to první pohřeb místního občana a M. N. V. mu zakoupil věnec.

Agendu lístkovou vedl nadále ještě Jon Karel.

Dne 15 července byl zbaven svéprávnosti místní občan Hoch Josef a zákonným poručníkem z rozhodnutí soudu stal se předseda M. N. V. Sirotek Čeněk.

Dále se M. N. V. postaral o navrácení velkého uvonu z místní zvonice, který byl zrekvírován dne 4. 6. 1943 německou správou a sejmutého firmou Jan Nedvěd, Zlonice. Vyjednávání toto provedl místní farář Josef Šnajdr, se sběrnou zvonů na ostrově“Štvanici“ v Praze VII. Zvon přivezl Autem Farantišek Mühlfaeit, dne 2 července 1945. Tento vrácený zvon je vysoký 69 cm a dole v průměru 80 cm. Na jedné straně proveden je obraz P. Marie Tuřanské a na druhé straně Kříž. Nápis nahoře zní: „Já, zvon, Boha chválím, kněžstvo, lid k modlení budím, svátky hlásím, oznamuji, též mrtvých lituji“.

Dole druhý nápis zní: Přelíti mne dal patron kostela Jindřich Clam Martinic, za duchovní správy Josefa Himera, faráře na Tuřanech, u A. Dupolda, zvonaře na starém městě Pražském léta Páně 1909. Podrobný zápis o tom pojednává kronika místní fary na str. 381.

Místní národní výbor se dne 15 července 1945 usnesl:

Nevydati Zahrádkovi Mojmíru vysvědčení, o kladném chování, jelikož jmenovaný byl placeným funkcionářem „Kuratoria“.

Dále se též usnesl dáti p. Aloisu Haisovi důtku pro napadání a urážení některých občanů.

Dne 1 července dobrovolně vystoupil z členství M. N. V. Bauer Rudolf a na jeho místo byl povolán z tělocvičné jednoty „Sokol“ Bílek Jaroslav.

Také v tomto roce dal M.N.V. opraviti v Bysni obecní domek č.p. 11.

Důležito je se zmíniti, že M. N. V. dne 1 července 1945 se usnesl elektrizaci osady Tuřan uskutečniti.  Učiněny první kroky a zažádáno u Elektrárenského svazu o zapojení Tuřan na elektrickou síť.

Ve schůzi M.N.V. 13 září t r. složil slib Krym Václav a Svoboda Josef. Zvoleni voliteli do Okresního Národního Výboru ve Slaném. Za stranu K. S. Č Sirotek Čeněk, za J. S. Č. Z.  Bayer Frant.  a  za S. Č. M. Svoboda Jos.

Radostnou událostí se stalo na schůzi M. N. V. dne 28 září, když byla přijata osada Tuřany za člena stávajícího družstva elektrárenského v Bysni. Na dotaz předsedy elektrár. družstva v Bysni, Knoblocha Jos., jakým podílem finančním přispějí tuřanští, odpověděl s. Ešler, člen K. S. Č následovně: bude složeno 100 podílů á 50 Kč a 20.000 Kč od míst. korporací.

Bylo též usneseno provésti za pomoci občanstva rozšíření vodovodní sítě po celé obci a k tomu bylo také vyžádáno odborné zjištění od firmy Zikmund v Praze.

Dále bylo usneseno vysázeti okrasné stromy na návsi. 25 října 1945 se odstěhoval z Tuřan řídící učitel Matěj Polach, za Svěchotu Václava byla přijata na výpomoc v písemných pracech Jana Bauerová, s měsíčním platem 200 Kč.

M. N. V. zakoupil od V. Svěchoty psací stroj, který měl německé typy za 3.000 Kč a oprava stála 906 Kč.

Do místní volební komise  zvoleni: Bayer Fr., Šmaus Fr., Müller Fr. a Knobloch V. První schůze volební komise konala se 27. 11. 1945.

Ve schůzi M. N. V. dne 21. 12.1945 zaujato zásadní stanovisko k dekretu presidenta republiky“o národní cti“. – Zbaviti se všech těch škůdců národa a jejich pomahačů. Pranýřovat šmelináře a odstranit všechno, co škodí výstavbě nové republiky.

Do komise bezpečnosti zvoleni: Fr. Šmaus, předseda. Tymich Frant., Knobloch Č., Bečvář Fr., a Hamouz Ant. Do komise stavební zvoleni: Josef Jirkovský, Baroch V., Malec Ant., Ešler Ant., Šípal Josef.

Byla zakoupena motor. stříkačka od has. sboru Slánského za 21.000Kč.

V roce 1945 zemřeli:

Dvořák Bedřich 20. 5. 1945, Schořálková  Božena 8. 1.1945, Merta Václav 13. 2.1945, Raulich J. 19. 2.1945, Mansfeldová Barbora 8. 2.1945, Železník Antonín 15. 9.1945, Kerner Antonín 14. 11. 1945.

V koncentračních táborech a vězeních byli umučeni:

Josef Štulík učitel, Antonín Řach mladší, Josef Červenka, Antonín Řach starší, Rudolf Petržíla, Jaroslav Novotný.

          Čest budiž jejich památce!

Tím končím kroniku za rok 1945.

Zapsal: Svoboda Bohuš          Sirotek Čeněk

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář