Historie obce Tuřany a Byseň

                           Rok 1943

Po velmi kruté zimě, již před samým jarem, přišla sněhová bouře a napadla veliká spousta mokrého sněhu, který nadělal nedozírné škody v lesích a na stromoví. Lesy a hlavně mladé smrčiny byly až ze 75% zničeny. Občané ze všech obcí museli se zúčastnit zachraňování zbytků lesů.

Příchodem jara začala pí. velkostatkářka Kšandová s přípravou pro postavení nových stodol. Ženy zaměstnané na velkostatku skládaly cihly, bouraly zbytky zdí, které po ohni zůstaly stát a potom byly pí velkostatkářkou poslány na kopání písku do pískovny, kterou si pro tento účel otevřeli u dvora při levé straně cesty, vedoucí z Bysně do Tuřan. Práci prováděly bez dohledu a pochopitelně, že také neodborně. Těchto prací se zúčastnily tyto dělnice: Ešlerová Barbora, Prachová Růžena, Grundová Anna, Kalachová Anna a Viktorová Anna. Dne 26 listopadu ráno, asi kolem deváté hodiny, utrhla se vrstva hlíny, která byla podkopána a zasypala pod ní pracující Barboru Ešlerovou. Kalachová a Viktorová byly zasypány lehčeji. Rychle přispěchavší pomoc okamžitě tyto ženy vyprostila, ale dělnici Ešlerovou bohužel, již mrtvou. Měla promáčknutý hrudník, a jak později ukázala pitva, zlámaná žebra a vražena do plic. Podle prohlášení lékařů byla jmenovaná ihned mrtva. Zmíněné dělnice Kalachová a Viktorová utrpěly odřeniny na těle a menší pohmožděniny.

Barbora Ešlerová byla druhý den pitvána na místním hřbitově a třetí den za veliké účasti místního a přespolního občanstva pohřbena. Tato tragédie měla později dohru před Pražskou porotou.

V tomto roce byl též 29 ledna zatčen v Praze zdejší příslušník Josef Štulík, učitel, narozený 5. 1. 1913, t. č. v Praze. Vězněn byl nejdříve na Pankráci, později v Terezíně a naposledy v Osvětimi, kde 5. 6. 1943 zemřel. Zatčen byl pro ilegální činnost